O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

Místa Působení

České Megality

ČESKÉ MEGALITY - TAJEMNÉ KAMENY V NAŠÍ KRAJINĚ


Megalit - tento název prosazoval bretaňský archeolog Galles v r. 1863 a znamená velký kámen, víceméně neopracovaný, ale vytržený z přirozených souvislostí a použitý pravěkými lidmi ke splnění nějakého účelu. Pro souhrnné označení kamenných staveb většinou pohřebního, nebo kultovního účelu se používá název megalit.
Snad na každého člověka, který se setká s jakoukoli megalitickou stavbou působí jejich monumentálnost a úžasné spojení s okolní přírodou, a tak se nelze divit, že se mnozí z nás začnou zabývat otázkou kdo, kdy a hlavně proč tyto stavby postavil. Megalit se objevil mezi 6000 - 1000 l. př. n. l., někdy v neolitu až do doby bronzové. Megality se zásadně dělí na dva základní typy - menhiry, dolmeny od nich se odvíjí vše ostatní - kromlech, trilit, kamenné řady. Po objevení nejznámějších velkých staveb se zjistilo, že v lesích, na polích, ale i ve vesnicích a v městech se objevují tyto stavby o kterých si lidé vyprávěli různé pověsti. V nich vystupovali hlavně obři,trpaslíci, víly, čerti, světci. O obrech, kteří vytřepali kámen z boty, sbírali kamení a protrhla se jim kapsa, kosili louku a zahodili brousek se vypráví nejvíce v Německu, Holandsku, Dánsku. V Bretani, Walesu, Irsku se zase věřilo, že je postavili trpaslíci, kteří podle pověstí jsou původním obyvatelstvem těchto krajů. Víly a světci se objevují v pověstech hlavně v Bretani. Čerti se vyskytují v pověstech ve všech oblastech s megalitickými památkami. Další skupinou jsou tzv. zkamenělci( zkamenělí svatebčané, kteří tančili na chlebu, křivopřísežníci, panny, pastýři, mniši, vojáci).
Některé naše stojící kameny provázejí rovněž různé pověsti a zajímavosti. Chabry: dle zprávy kolegy z ČGÚ Praha by se na pozemku u domu 29/452 měl nácházet jeden až dva kameny, které zde byly zakopány pod zemí a zřejmě je nikdo neviděl. Bylo nám ale řečeno, že jeden kámen byl určítě zjištěn vypichováním.
Zbuzany: kámen se díky nové zástavbě dostal do podobné situace jako kámen v Chabrech, kdy je kolem něj veden plot.
Horoměřice: kámen stojící u polní cesty prošel strastiplnou cestu. V r.1995 byl při pozemních pracích uražen a zbyl na místě 45cm vysoký zbytek. Tento zbytek kamene byl v r.1996 oplocen ošklivým bílým plotem. V r.1999 byl kámen doplněn uraženým zbytkem na výšku 87cm a na oplocení byla instalována cedulka s popisem.
Družec: tento kámen je znám již od r. 1690. Na současné místo se dostal v r.1856. Povídá se o něm pověst o křivopřísežníkovi, který za trest zkameněl.
Klobuky: jedna z pověstí vypráví o kamenném muži, který se při zvonění na klobucké věži k ní přibližuje a až k ní dojde nastane konec světa, ale zároveň lidé dodávají, že to bude trvat dlouho, protože při zvonění v Kokovicích dělá kamenný muž krok zpět. Další pověst vypráví o zkamenělém pastýři se stádem.Podle zprávy ze začátku století byly v jeho blízkosti vykopány další menší kameny.
Ledce: malé kameny ležící nedaleko staré úvozové cesty. pro zajímavost uvádíme, že při naší poslední návštěvě jsme nalezli dva další vztyčené kameny ze stejného materiálu nedaleko od nich. Zřejmě se jednalo o žert.
Smečno: kámen je označen křížem a pověst vztahující se k tomuto kameni říká, že zde byl zabit obchodník. pověst ale mohla vzniknout i dodatečně.
Tuchlovice: kámen leží u cesty nedaleko vchodu do dolu Tuchlovice. Pozor v nedaleké vzdálenosti je několik menších kamenů.
Slánská hora: jedná se o dva kameny, které snad byly původně umístěny na místě dnešních křížů.
Jemníky: polím v okolí kamenu se říká "U kamene" a podle místní pověsti se zde zjevují strašidelná zjevení. V minulé století se zde kopalo a byla nalezena kulturní vrstva.
Kamenný Most: v r.1896 byly vykopány u kamene dvě kostry, které byly zničeny, takže nelze jednoznačně říci nic o jejich stáří. Údajně jedna z nich zasahovala až pod kámen.
Vinařice: kámen je dnes součástí pomníku obětem první svět. války. Původně měl stát na Vinařické hoře. Zřejmě se sesul při různých sesuvech na Vinařické hoře a na dnešní místo byl již přenesen z úpatí hory. Kámen se stále zmenšuje, protože místí obyvatelé věří, že jim kousek kamene přinese domů štěstí.
Skůry: ve starých mapách je severně obce popsané " U kamena".Jedná se asi o původní místo , kde kámen stál. Dnes je kamenná stéla jak je někdy kámen nazýván ve hřbitovní zdi.
Rakovník: Kamenná panna jak se kámen nazývá vznikl podle pověsti po tom, kdy dívka jedoucí na koni přeskočila starce, který jí za to proklel. V posledních letech kámen zažil zajímavý příběh. Kámen byl ze svého místa ukraden, zřejmě na skalku a teprve po uveřejnění článku v rakovnických novinách, kde byl popsán jako místní zajímavost byl vrácen na své původní místo.
Drahomyšl:pověst vypráví o mladém mnichovi ze žateckého kláštera kapucínů, který se zamiloval do měšťanské dcery a svedl ji k útěku z domova. Na útěk milenců se brzy přišlo a když byli u Drahomyšle převor kláštera lál uprchlíkovi a při tom prý vykřikl:"Kéž bys zkameněl". Podle dalších pověstí byl několikrát z pole odstraněn, ale vždy se vrátil na původní místo, protože se tomu, kdo ho odstranil stalo něco zlého.
Slavětín: Baba. Zřejmě v 17. stol. osazen křížem, který byl po druhé svět. válce vylomen. Podle výzkumu z r.1896 má prý stejnou nadzemní i podzemní část.
Homole: zajímavostí je to, že stojí přesně na kótě 670,1m. n. m.
Zbudov: dva kameny, které se nachází nedaleko Kubatova pomníku. Pověst vypráví, že když Kubata dal hlavu za blata byl popraven na místě velkého kamene a hlava se dokutálela na místo, které označuje kámen menší.
Na jednom z kamenů je vyryt kříž.
Křečovice: v literatuře uváděna jako keltská plastika. Kámen je zasazen do zdi kostela a nelze určit kam pokračuje.
Vyšehrad: tři kameny známé jako Čertův sloup. Původně umístěny v kostele sv. Petera a Pavla. Na příkaz Josefa II. odstraněny a od r.1888 jsou v karlachových sadech. Ke kamenům se vztahuje pověst o knězi který aby zachránil mladou ženu vstoupil s čertem do sázky, že odslouží mši dříve, než čert přinese sloup z Říma. Sv. Petr pomohl knězi a shodil sloup čertovi do benátských lagun. Čert přiletěl na Vyšehrad pozdě a zlostí hodil sloupem o střechu kostela a ten se rozlomil na tři kusy. Tento výjev je vidět v postranní lodi kostela.Další názory na sloup jsou za a)sloupy z románské basiliky, b)časoměrný sloup starých Slovanů, c) milník římské cesty, d) zbytek obecního pranýře vyšehradského městečka.
Kounovské řady: někteří v nich vidí určitou podobnost s francouzským Carnakem, jiní tvrdí že se jedná o koňské závodní dráhy (ve spojitosti s blízkým hradištěm), nebo že se jedná o hranice malých deputátních políček.
Nečemické řady: velmi špatně zachovalá a nepřehledná lokalita. Jedná se vůbec o řady?
Na závěr tohoto povídání o kamenech Vám chceme předložit výsledky výzkumu dvou lokalit na Šumavě.
Dobrš: malá vesnice nedaleko Vacova. V r.1998 jsme byli informováni o tajemné řadě nedaleko Dobrše, kde prý působí tajemné síly, které mohou citlivému člověku uškodit. V r.1999 jsme tuto lokalitu navštívili. Jedná se o 50m dlouhou řadu kamenů ve směru sever - jih, z granitového porfyru. Jedná se o místní zdroj - nedaleko je lom. Podle starých map se však s největší pravděpodobností jedná o zvýraznění hranic katastru obce Dobrš.
Další lokalita na kterou jsme byli upozorněni je Nový Dvůr nedaleko od Stach. Jedná se o krásný 2m vysoký kámen z granitového porfyru stojící v louce u potoka pod lampou veřejného osvětlení. Od místních usedlíků jsme se dozvěděli, že při provádění meliorací byl kámen vztyčen a označuje prý bezpečnou cestu z místní restaurace přes tuto louku.
Tyto dva příběhy ukazují, že ne vždy se jedná o tajemno a vysvětlení některých jevů není tak záhadné a krásné jak bychom si představovali.
Na úplný závěr tohoto povídání se ještě zmíníme o použitých horninách těchto "staveb".Ve většině zemí, kde se tyto stavby nacházejí se použitý materiál dělí do těchto skupin: a) bludné, případně i větráním vzniklé balvany, b) deskovité, štípáním získané bloky hornin, c) materiál použitý na jiných, starších stavbách. Ve Francii jde hlavně o dolerit, žulu, břidlici a vápenec.V Anglii je to dolerit, rhyolit, vápenec a v Německu křemence, vápence, pískovce. A jaké horniny jsou použité u nás? Chaberský menhir je z horniny lidově zvané buližník staré více než 600mil.let. Menhiry z okolí Kladna, Slaného jsou tvořeny z pískovců a slepenců prvohorního stáří svrchního karbonu a dále pak ze slepenců a pískovců druhohorního stáří svrchní křídy (90mil let). Poměrně často se zde vyskytují menhiry ze světlých, jemnozrnných hornin vzniklých ve třetihorách ( kolem 25mil.let.) jako krusty na tehdejším povrchu. Později byly zvětráváním rozvolněny za vzniku různě velkých balvanů. Lidově se jim říká "sluňák". V oblasti středočeské a jihočeské se na materiálu odráží geologická stavba okolí. Jsou tvořeny vyvřelými horninami typu žulový porfyr, pegmatit (stáří kolem 300mil.let).při našem výzkumu jsme došli k závěru, že transport menhirů na jejich stanoviště byl až na výjimky na krátkou vzdálenost ve stovkách metrů až 1 nebo 1,5km.
Zajímavá pro stavbu mohla být i barva a tvar kamene. U nás barva přechází od šedé (Slánská hora, Drahomyšl), hnědé (Zbuzany) přes rezavě hnědou (Klobuky, Slavětín) až po téměř černou (Homole). Tvar připomínající desku (Zbuzany,Smečno) naopak tvarem připomínající postavu (Horoměřice, Klobuky, Rakovník, Chlístov).
A to je ve stručnosti vše co jsme Vám chtěli přednést dále již následují jen domněnky jak, proč a nač byly na svá dnešní místa přemístěny. K tomu, ale již odpověď zatím neznáme.

Žádné komentáře
 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006