O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

1. Rozdíl mezi živou a neživou přírodou

1.  Rozdíl mezi živou a neživou přírodou

 

Obsah otázky:

·                                 chemické složení živých a neživých soustav

·                                 základní vlastnosti živých soustav

·                                 hierarchické uspořádání živých soustav

·                                 jejich závislost na prostředí

 

Biologie

(z řec. bíos = život, logos = věda)

- věda zabývající se studiem živé přírody

- zkoumá strukturu a funkce živých organismů na všech úrovních, jejich vzájemné vztahy i vztahy  

  mezi živou a neživou přírodou

- snaží se poznat podstatu života a jeho zákonitosti

- podle zaměření lze v rámci biologických věd rozlišit následující základní obory:

 mikrobiologie; botanika; zoologie; antropologie (studium původu a vývoje člověka)

- mezi dílčí obory patří:  morfologie, anatomie, cytologie, histologie, fyziologie

 

1. Neživá příroda

- rozlišujeme nerosty (sůl kamenná, křemen, zlato..)

- horniny (žula, čedič, pískovec..)

- řada neživých systémů se vyznačuje některými charakteristikami, typickými pro živé organismy, nikdy však všemi dohromady (např. krystaly rostou)

- neživou přírodou se zabývá geologie

 

  2. Živé soustavy

 

Obecné vlastnosti organismů:- (společné vlastnosti ž.s.)

- jde o vlastnosti společné všem živým organismům → tím se odlišují od neživé přírody

- vysoká organizovanost ž.s. je podmínkou pro průběh všech životních dějů, které se v organismech uskutečňují

- udržet tuto uspořádanost vyžaduje nepřetržitou výměnu látek, energií a informací mezi živou přírodou a okolím

- z fyzikálně chem. hlediska jsou tyto soustavy otevřené soustavy dále nerovnovážné a dynamické

- od neživých soustav se liší organismy svým aktivním vztahem ke svému okolí : přijímají z prostředí jen látky a energii, kterou mohou využít

- do prostředí naopak vylučují látky a energii, kterou již nepotřebují

- ž.s. je schopna přijímat info o stavu svého prostředí ale i naopak info do prostředí vysílat → to jí umožňuje účelově měnit své chování a adaptovat se na měnící se podmínky

 

1) jednotný princip chemického složení

- hlavním chemickým základem všech organismů jsou organické látky jejich přítomnost je charakteristická pro živou přírodu (bílkoviny, nukleové kyseliny, lipidy, sacharidy..)

 

2) biologická organizovanost

- živé systémy se vyznačují vysokým stupněm vnitřní složitosti a funkčního uspořádání - lze rozlišit různé úrovně : buněčná, orgánová

- živé organismy se brání nárůstu neuspořádanosti tím, že ze svého okolí přijímají energii a různé látky (např. rostliny sluneční energii a minerální látky..)

- nepotřebných či škodlivých látek se organismus zbavuje

- základní, stavební a funkční jednotkou těla je buňka

 

 

3) metabolismus přeměna látek a energií (= látkový a energetický)

- je soubor chemických dějů katalyzovaných enzymy (přeměna chemických sloučenin na prvky

použity ke stavbě svého těla, k vývinu, růstu) k těmto přeměnám potřebují energii : energie chem.vazeb, energie světelná..

- nevyužitou energii předávají do okolí v podobě tepla, energii chemickou navázanou ve zplodinách metabolismu

- živé organismy si tak mohou vytvořit z přijatých látek látky vhodné pro stavbu svého těla nebo je využít jako zdroj energie

→ anabolismus (z jednodušších látek na složitější; energie se spotřebovává) fotosyntéza

→ katabolismus (ze složitějších l. na jednodušší; energie se uvolňuje) dýchání

 

4) dráždivost a pohyb

- představuje schopnost živých organismů přijímat a následně reagovat na podněty z vnějšího prostředí, tedy podněty, které by mohli narušit homeostázu

- díky dráždivosti se dokáží organismy přizpůsobit vnějším podmínkám adaptabilita organismů

- dráždivost nevyvolávají jen nežádoucí podněty, ale také podněty biologicky prospěšné, nezbytné pro život (světlo, potrava, t prostředí)

- některým podnětům se mohou organismy částečně přizpůsobit změnou a úpravou životních dějů, na jiné reagují pohybem, popř. smrtí

- pohyb je nejčastější reakce na podráždění aktivní pohyb vyžaduje energii uvolňovanou při metabolických dějích

 

5) reprodukce

- je nezbytná k přežití a udržení druhu

→ nepohlavní reprodukce se účastní jen 1 jedinec

→ pohlavní 2 jedinci (proměnlivost)

 

6) dědičnost a proměnlivost

- dědičností rozumíme schopnost přenášet dědičnou informaci uloženou v molekulách DNA (deoxyribonukleové kyseliny) z jedné generace na druhou

- při rozmnožování zpravidla v potomstvu vznikají různé odchylky, kterými se liší od rodičovských organismů proměnlivost (někteří potomci mohou být i životaschopnější než jejich rodiče)

 

7) růst a vývoj

- všechny živé organismy mají v delším časovém úseku schopnost vývoje, během něhož si druhy osvojují nové, efektivnější způsoby získávání a využívání dostupných zdrojů látek i energií

- každý org. prochází během života mnoha kvantitativními a kvalitativními změnami = růst a vývoj, jsou navzájem neoddělitelné

- růstem rozumíme zvětšování buněk rozvojem organel a jejich následné rozmnožování

- ž.s. jsou prostorově ohraničené charakteristické rozměry org.

- buňky specializují a diferencují = ontogeneze

→ ontogeneze individuální vývoj (od narození do smrti)

→ fylogeneze historický vývoj druhu

 

Hierarchické uspořádání živých soustav

- porovnáme-li různé druhy organismů, zjistíme, že se liší svou složitostí

- pro ž.s. je charakteristické hierarchické uspořádání

 

nejnižší strukturální složka: biomakromolekuly (nukl.kys., bílkoviny) → jsou spojovány do větších, stabilnějších nadmolekulárních komplexů: (enzymové komplexy, ribozomy) → vyšší stupeň uspořádanosti vykazují organely (mitochondrie, plastidy, jádro), funkčně spjaty, na sobě závislé → buňka : jednob.org, mnohob. organismy

 

 

Rozlišujeme:

a)   nebuněčné organismy viry

- nesou sice vlastní genetickou informaci, avšak nejsou vybaveni enzymy pro syntézu vlastních bílkovin, tím pádem nejsou schopni reprodukce mimo hostitelskou buňku

- existence virů je úzce spjata s existencí hostitelské buňky = mohou žít jen jako nitrobuněční parazité

 

b) jednobuněčné organismy

- sinice, bakterie, prvoci, jednob.. houby a řasy

- tělo je tvořeno jedinou buňkou, která vykonává všechny životní fce

- mohou samostatně existovat a rozmnožovat se

 

buněčné kolonie: vývojově přechodné formy mezi jednob. a mnohob. org. (kolonie sinic, prvoků..)

                          : objevuje se u nich specializace a diferenciace b.

 

c) mnohobuněčné organismy

- jedinci s úplnou specializací a diferenciací b.

- mají stupňovité (hierarchické) uspořádání buňky - pletiva či tkáně orgán orgánová soustava - - ty zabezpečují základní funkce organismu

 

individua vyššího řádu - termiti, včely, mravenci...

- u některých druhů členovců

- různě specializovaní jedinci téhož druhu vytvářejí společenstvo

 

Taxonomie organismů

- hierarchické rozdělení

taxon: systematická jednotka tvořená skupinou organismů, pro které je společný určitý stupeň příbuznosti a které se svými znaky odlišují od jiných systematických jednotek stejné úrovně

- jednotlivé taxony jsou hierarchicky seřazeny do kategorií

 

Kategorie rozdělujeme:

- základní, do nichž musí být každý organismus zařazen

- doplňkové, které vytváříme z kategorií základních a které mají vždy pevné místo v hierarchii (např. nadřád, podřád)

- dodatečné, které jsou odvozené od základních kategorií, a jejichž místo v hierarchii nemusí být pevně ustanoveno

 

říše

regnum

rostliny

živočichové

kmen

phylum

 

členovci

oddělení

divisio

krytosemenné

 

třída

classis

dvouděložné

hmyz

řád

ordo

růžokvěté

motýli

čeleď

familia

růžovité

běláskovití

rod

genus

růže

bělásek

druh

species

růže šípková

bělásek zelný

 

 

Evolučně zdůvodněný, přirozený systém živé přírody

(za základ pro třídění organismů byla vzata evoluce buňky)

 

nadříše: Prvojaderní (Prokaryota)

 říše: Nebuněční (Subcellulata)

 říše: Prvobuněční (Protocellulata)

 

nadříše: Jaderní (Eukaryota)

 říše: Rostliny (Plantae)

  podříše: Nižší rostliny (Protobionta)

  podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)

 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006