O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

14. Generativní orgány rostlin

 

14. Generativní orgány rostlin


- rozmnožovací orgány semenných rostlin jsou listového původu

- u nahosemenných rostlin jsou uspořádány většinou do šišticovitých útvarů (zvlášť samčí a samičí)

- u krytosemenných rostlin tvoří podstatnou součást květu


  • Květ

- reprodukční orgán, soubor přeměněných listů

- základní orgány úplného květu rozdělujeme na květní obaly a vlastní reprodukční orgány

- jsou umístěny na květním lůžku vyrůstají na něm květní obaly

  • kalich a koruna – květní obaly jsou barevně i tvarově

rozlišeny

  • okvětí – kalich a koruna nejsou rozlišeny

tyčinky a pestíky

  • květní lůžko: stonkového původu, může být vyklenuté, ploché nebo prohloubené, bylinné i

dřevnatějící

- prohloubené a často dřevnatějící lůžko se nazývá číška

- pokud se na stavbě květního lůžka podílejí také dolní části květních obalů a tyčinek, vzniká češule (růže, třešeň)


- k vlastním reprodukčním orgánům květu patří tyčinky a pestík

- jsou-li v květu tyčinky i pestík, jsou květy oboupohlavné (tulipán)

- jednopohlavné květy mají buď jen tyčinky (květy samčí) nebo jen pestík (květy samičí) – líska, chmel, kukuřice

- jsou-li samčí i samičí květy na téže rostlině – jsou rostliny jednodomé (líska)

- dvoudomé : buď jsou na rostlině samčí nebo samičí květy (vrba, chmel)


  • Květní obaly:

  • stejnoobalé – stejný typ květních plátků = okvětí (tulipán)

  • různoobalé – květní plátky rozlišené na kalich a korunu, některé rostliny mají prchavý kalich, který později opadá

- květní obaly chrání mladé, v poupěti uložené vnitřní části květu a později, po rozvití, často lákají svým zbarvením hmyz

- redukované květní obaly mají především rostliny opylované větrem


  • Kalich (calyx)

- vnější část květního obalu, tvořená volnými nebo srostlými většinou zelenými kališními lístky, které mají podobnou stavbu jako listy

vytrvávající : zelené kališní lístky zůstávají

prchavý : kališní lístky opadají hned po rozvití poupěte (prchavé kalichy máku)

- vyvinul se pravděpodobně z listenů


  • Koruna (corolla)

- je vnitřní částí květního obalu

- bývá zpravidla větší a nápadně zbarvená, především u rostlin opylovaných hmyzem

- jejich barva může být různá (černé květy neexistují)

- korunní lístky mohou být srostlé nebo volné

- u větrosnubných rostlin mohou být zakrnělé, zcela chybět

- podle tvaru srostlé koruny rozlišujeme korunu zvonkovitou, trubkovitou, nálevkovitou…

- korunní lístky po opylení obvykle brzy opadávají nebo usychají

- koruna má význam zejména pro rostliny opylované hlavně hmyzem, neboť je láká barvou a často i vůní


- na korunních lístcích nebo v jejich blízkosti bývají umístěna nektaria, která vylučují v době květu cukerný roztok - nektar

- nektarem se většinou opylovači živí – včely část přetvářejí v med

- žlaznaté výběžky pokožkových buněk v různé části květu


Souměrnost květů












  • Květní vzorec

- vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů

- písmena ve vzorci odpovídají prvním písmenům latinského označení květní části a čísla udávají jejich počet

- někdy se udávají počty částí v jednotlivých kruzích spojené znaménkem +

- srůst orgánů jednoho kruhu (např. korunních lístků) se značí uzavřením čísla do kulaté závorky

- bočný srůst orgánů různých kruhů se značí hranatou závorkou (prvosenka)

- vodorovná čárka pod počtem pestíků značí semeník svrchní, nad číslem semeník spodní

pořadí zapisovaných údajů je ustálené: pohlavnost – souměrnost – kalich K – koruna C nebo okvětí P – soubor tyčinek A – soubor pestíků G










  • Květní diagram

- znázorňuje schématicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora

- uprostřed je pestík, potom tyčinky, květní obaly


Reprodukční orgány květu

 

  • Tyčinky

- soubor tyčinek : androeceum, jedna tyčinka : stamen

- vývojově odpovídají mikrosporofylům (samčí pohl.org. u semenných rostlin), výtrusným listům u kapraďorostů – z nich se vyvinuly

- jedná se tedy o samčí pohl. org.

- u krytosemenných jsou tyčinky rozděleny na :

  • prašník - je tvořen 2 prašnými váčky, které jsou spojeny parenchymatickým pletivem -

konektiv

- každý prašný váček má dvě prašná pouzdra – zde vznikají pylová zrna –

haploidní mikrospóry, vznikají meiozou


  • nitka

- většina rostlin má všechny tyčinky v květu stejně dlouhé, pokud jsou některé delší než ostatní nazývají se mocnější (podle počtu např. čtyřmocné)

- pyl hmyzosnubných rostlin bývá lepkavý – přichycení na tělo opylovačů

 

  • Pestík

-* stáčením a srůstem plodolistů, soubor plodolistů v květu = gynaeceum

- samičí pohlavní orgán listového původu, nesoucí vajíčka

semeník - shromažďují se zde vajíčka, podle postavení vůči listům ho dělíme na spodní,

svrchní a polospodní

čnělka - střední trubičkovitá část, je různě dlouhá (pokud chybí – blizna přisedlá)

blizna - na vrchu – přisedá na čnělku, po usazení pilového zrnka dochází k tomu, že klíčí do

pilové láčky

- podle postavení semeníku a ostatních částí květu dělíme na svrchní, spodní a polospodní

- pestík vzniká u krytosemenných rostlin srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofyly)

- nahosemenné rostliny nemají pestík, plodolist zůstává plochý, nesrostlý a na něm jsou nezakrytá vajíčka

 

Pohlavní bky


  • Vajíčko

- po složitém vývoji z něj vznikne semeno, sloužící k pohlavnímu rozmnožování rostliny

- chráněno většinou 2 obaly, zárodečné pletivo micelus

- vyvíjí se z dělivého pletiva plodolistu – placenta, s placentou jsou spojena poutkem - výživa

- na vrcholu vajíčka je otvor klový – jím prorůstá pylová láčka do vajíčka

vývoj vajíčka:

- v živném pletivu vajíčka (v nucelu) * poblíž otvoru klového 2n buňka = mateřská buňka zárodečného vaku

- ta se dělí meiozou na 4a buňky, přežívá jen jedna = mladý zárodečný vak

- jeho jádro se 3x dělí - *osmijaderný zralý zárodečný vak – v něm se poté * 6n buněk jednojaderných a jedna velká dvoujaderná buňka – jádra splývají v jedno jádro diploidní

- haploidní buňky jsou po třech u opačných pólů zárodečného vaku

- nejdůležitější je vaječná buňka, nachází se poblíž otvoru klového – později se z ní vyvine zygota a z té zárodek


  • Přenos pylu a oplození

oplození

- pylové zrno uchycené na blizně vyklíčí v pylovou láčku

- láčka prorůstá čnělkou a obvykle otvorem klovým k mateřské buňce – k zárodečnému vaku

- jedna ze spermatických buněk oplodí vaječnou buňku – změní se v diploidní zygotu

- druhá oplodí jádro centrální buňky zárodečného vaku, které je diploidní - * triploidní živné pletivo zárodku, endosperm

- je využíván jako zdroj živin při klíčení nebo se spotřebovává při vývoji zírodku


  • přenos pylu - opylení

- u krytosemenných je pyl přenášen na bliznu především větrem, hmyzem, vodou

  • hmyzosprašnost (entomogamie)

  • větrosprašnost (anemogamie) – trávy, bříza, lípa..

  • samosprašnost (autogamie) – violka

  • cizosprašnost (alogamie) – opylení z jiné rostliny téhož druhu


 



  • Semeno

- oplozené zralé vajíčko

- je to rozmnožovací částice rostliny, obsahující zárodek, který vznikl z vaječné buňky

- vzniká po oplození vaječné buňky a centr.b.zárodečného vaku

- diploidní obal vajíčka se mění v obal semene = osemení

- osemení může být blanité (vlašský ořech), kožovité (jírovec) i dužnaté

- v místě přisedání semen k poutku je obvykle odlišně zbarvená jizva - pupek

- ve zralých semenech je zárodek rozlišen na: kořínek, pírko a dělohu


  • klíčení semen:

- klíčení představuje růst zárodku a jeho přeměnu v autotrofní rostlinu

- jako první začíná růst kořínek – vzniká z něj hlavní kořen rostliny

- po upevnění kořínku v půdě začíná růst pírko (základ prýtu)

- jakmile proroste osemením, mluvíme o klíční rostlině

u dvouděložných 2 typy klíčení: nadzemní a podzemní

nadzemní: zvedá dělohy a vzrostný vrchol nad zem

: dělohy zezelenají – fotosyntéza, až potom začnou růst listy – dělohy odpadávají

podzemní: dělohy zůstávají v zemi a nezelenají

 

  • Plod

- útvar obsahující semena

- pravé, nepravé (pokud se na oplození podílí pouze pestík – pravý, pokud i další části květu – nepravý)

- přeměnou pestíku vzniká oplodí (chrání semena), podle oplodí plody -suché, dužnaté


  • Suché plody

a) pukavé: - jedno i víceplodolistové, když jsou zralé, otvírají se samy od sebe

- nejčastěji obsahují více semen

- patří sem měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka

měchýřek - otvírá se podélnou skulinkou na břišním švu, je to nejpůvodnější typ, např. u

blatouchu

lusk - u bobovitých, původ v plodolistém pestíku, puká 2 chlopněmi od vrcholu k bázi

šešule a šešulka - brukvovité, původem z 2 plodolistového pestíku, plod je rozdělen příčnou

blanitou přepážkou na 2 části, semena sedí na blanité přepážce, otevírá se 2

chlopněmi na hřbetním a břišním švu od báze k vrcholu


b) nepukavé: jedno- a víceplodolistové s jedním semenem

  • neotvírají se samy, oddělují se od rostliny jako celek

  • patří sem nažka, oříšek, obilka

nažka - např. u lípy

oříšek - líska

obilka - 1 semenný plod


c) poltivé - nepukají, ale dělí se na 2 semenné části

2nažka - javor

struk - v době zralosti dochází k pravidelnému zaškrcování

tvrdky

- je to například souplodí nažek u jahodníku a šípkové růže, souplodí peckoviček u maliníku a ostružiníku

- plodenství je soubor plodů vzniklý z celého květenství (např. rybíz, slunečnice)

 

Dužnaté (pravé)

peckovice - vnější dužnatý obal, uvnitř pecka (švestka)

bobule - i vnitřní oplodí je dužnaté (okurka, rajče)


Dužnaté (nepravé)

Malvice - zdužnatělé květní lůžko (jablko)


Rozšiřování

- větrem – např. nažka s chmýrem

- vodou

- prostřednictvím zvířat (přichycením ne srst, pozřením, apod.)

 

  • Květenství

- soubor květů

a) hroznovité

- hlavní stonek není délkou přerůstán postranními stonky, květy se postupně rozvíjejí odspodu, u plochého – od kraje do prostředku

- lata (šeřík)

- hrozen - postranní stonky jsou stejně dlouhé, rybíz

- klas - postranní stonky chybí, květy přímo na hlavním stonku, jitrocel

- jehněda - květy na hlavním stonku, převislé květenství, bříza

- úbor - ploché, pampeliška

- hlávka - květy přisedlé ze všech stran, jetel

- okolík - z 1 místa vyrůstají jednotlivé stonky nesoucí květy, prvosenka


b) vrcholičnaté

- postranní stonky přerůstají hlavní stonek

- mnohoramenný vrcholík - bez

- 2ramenný vrcholík - silenka

- 1ramenný vrcholík - pomněnka

Posledni komentare
23.09.2009 18:45:16: Ahojky, co to má za význam, psát černou barvou na černé pozadí!!!!!?????smiley${1}smiley${1}
 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006