O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

15. Nižší rostliny

 

15. Nižší rostliny


- do podříše nižší rostliny (Thallobionta) patří skupina řasy (Algae), kterými se zabývá algologie, dosud je známo asi 26 000 recentních druhů řas

- jsou to eukaryotní a převážně autotrofní organismy, spolu s mechorosty a kapraďorosty patří mezi výtrusné rostliny, které nemají cévní svazky a liší se kombinací fotosyntetických barviv v plastidech, organizací stélky, zásobními látkami, počtem a uspořádáním bičíků a způsobem rozmnožování

- tělo řas je tvořeno stélkou (thallus), která může být jednobuněčná nebo mnohobuněčná

- jsou producenty kyslíku (30%)

- mají mnohá využití (viz. dále), např. při čištění odpadních vod


  • Stélka

- jednobun. nebo mnohobun. organismy,které nemají vyvinuté kořeny, stonek a listy

Jednobuněčné:

  • Monadoidní (bičíkatá):

    • vegetativní buňka má kapkovitý tvar, povrch kryje buněčná stěna, na předním konci vyrůstají dva stejně dlouhé (umožňují pohyb ve vodě), velká část chloroplast s pyrenoidem (bílkovinné tělísko v chloroplastu, obsahuje důležité fotosyntetické enzymy, u zelených řas na povrchu škrobová zrnka) a červenou stigmou (význam pro zachycení světla)

    • u kořenu bičíku dvojice pulzujících vakuol → plní se a vyprazdňují → regulují vodní režim buňky

    • např. krásnoočka, zelenivky

  • Améboidní (měňavkovitá):

    • buňka nemá pevnou buněčnou stěnu→ vytváří jemné výběžky (= panožky)→ slouží k pohybu, ale i k lovu drobné kořisti(např. bakterií)

    • např. zlativky

  • Kapsální:

    • buňky žijí ve slizové kolonii, každá z buňek může vytvořit bičíky a plavat ve vodě, po krátké době usedne, bičíky ztratí a rozmnožuje se opakovaným dělením buněk → tak vzniká nová slizová kolonie

  • Kokální (buněčná):

    • např. chlorela

    • buňka chlorelyje kulovitá nebo oválná, krytá pevnou buněčnou stěnou (→ svým složením i fcí připomíná buň. stěnu rostlinné buňky

    • např. rozsivky, některé zelenivky

  • Sifonální (trubicovitá):

    • mnohojaderná, stélka často tvar vlákna, ale bez příčných přehrádek

    • např.: mořská Caulerpa


Mnohobuněčné:

  • Trichální (vláknitá)

    • jednojaderné buňky s buněčnou stěnou, jednoduchá nebo mírně větvená vlákna

    • osní vlákna a boční větve mohou mít rozdílnou fci

  • Heterotrichální:

    • jednojader. buňky s buň. stěnou, z hlavního vlákna vychází vlákna postranní

    • zelené řasy – např. trepollia

  • Sifonokladální (trubicovitá):

    • mnohojaderné buňky, vláknitá či vakovitá stélka, horní část větvená, spodní část – příchytná vlákna

    • zelené řasy (např. žabí vlas)


  • Pletivná:

    • vývojově nejvyšší organizační stupeň řasové stélky, diferenciace pletiv, síť příchytných vláken (rhizoidy), primitivní lístky (phyloidy), lodyžka (kauloid).

    • např. ruduchy, chaluhy


  • Rozmnožování:

Nepohlavní:

  • pomocí výtrusů – haploidních spor (pohyblivé – zoospóry, nepohyblivé – aplanospóry)

  • vegetativní (kousek se ulomí → vyroste nová řasa)

Pohlavní:

  • izogamie

- splynutí 2 izogamet o stejné velikosti, stejný tvar (liší se pouze fyziologicky)

  • anizogamie

- splynutí 2 anizogamet; liší se především velikostí (samičí gamety jsou větší)

  • oogamie

- splynutí oosféry (= vaječná samičí nepohyblivá pohlavní buňka s velkým množstvím zásobních látek) a spermatozoidu (= malá pohyblivá samčí gameta s bičíky)

  • po splynutí gamet vzniká diploidní buňka (2n zygota)

  • proces splývání gamet => oplození → * zygota, v určité fázi životního cyklu rostliny dochází k procesu při kterém je počet chromozomů opět redukován meiózou

  • oplození a redukční dělení spolu souvisí a pravidelně se střídají

  • střídání jaderných fází = děj při kterém dochází k oplození a pak k meióze, u mnoha rostlin je to spojeno se střídáním celých generací (n a 2n generace)

  • n a 2n generace se neliší pouze počtem chromozomů, ale může se lišit tvarem, velikostí a někdy samostatná rostlina

  • 2n generace, která meiózu produkuje tzv. spóry => sporofyt (neboli nepohlavní generace)

  • n generace, která produkuje gamety → gametofyt (pohlavní generace) – vzniká ze spór produkovaných sporofytem → vzniká po oplození gamet vytvořených na gametofytu = rodozměna (metageneze)


Metageneze (rodozměna):

  • Dochází k ní u některých skupin řas. Jedná se o střídání pohlavní a nepohlavní generace.

    • Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu:

      • Např. kadeřnatka

      • Z haploidních zoospor vzníká haploidní vlákno řas (gametofyt), v horní části gametofytu pohl. orgány (gametangia). V gametangiích uzrají + nebo – izogamety. (n). Jejich splynutím vzniká zygota (2n). Dojde k redukčnímu dělení a vzniknou opět zoospory.

    • Heteromorfní rodozměna s převahou sporofytu:

      • Např. chaluha rodu fucus.

      • Z oosféry (n) a spermatozoidu (n) vzniká zygota (2n) a z ní vyrůstá sporofyt (2n). Na něm dochází k redukčnímu dělení a vznikají opět haploidní gamety.

    • Izomorfní rodozměna (stejnotvará)

      • Např. žabí vlas.

      • Z dvoubičíkatých zoospor vyrůstá gametofyt (n). V gametangiích uzrají dvoubičíkaté izogamety, jejichž splynutím vzniká zygota (2n). Ze zygoty vyroste sporofyt (2n) se sporangii. Ve sporangiích dochází k redukčnímu dělení a vzniknou zoospory (n).


Podle barviv v plastidech se řasy dělí do třech vývojových větví:

červená – chlorofyl A, chlorofyl D (oddělení Rhodophyta)

hnědá – chl. A, C (odd. Chromophyta)

zelená – chl. A, B (odd. Chlorophyta, Euglenophyta)


  1. Oddělení: ruduchy ( Rhodophyta)

- nejstarší rostlinné organismy na Zemi

- slepě končící vývoj. větev řas, jsou příbuzní sinicím

- převážně mořští (teplá moře, přisedlí na skalách do hloubky 200 metrů) mnohobuněční zástupci s vláknitou nebo pletivnou stélkou

- kromě chlorofylu A a D obsahují červená barviva fykoerytrin a karotenoidy

- zvyšují možnost využití světla při fotosyntéze v hloubkách moří

- některé obsahují též modré barvivo fykokyanin a mají pak olivově zelenou až modrozelenou stélku (fykoerytrin a fykokyanin patří mezi fykobiliny)

- zásobní látkou je florideový (ruduchový) škrob (jedná se o asimilát – produkt fotosyntézy)

- stélka často inkrustována CaCO3 a MgCO3 – ložiska dolomitu

- v žádném vývojovém cyklu neobsahují bičíkatá stádia!

- rozmnožují se dělením, fragmentací stélek, výtrusně – aplanosporami, oogamicky – spermatozoidy bez bičíků

využití: potravinářství, lékařství, hnojivo, zdroj bioplynu, agar, nor, karagen


  1. Třída: Rodophyceae (Ruduchy):

    • Zástupci:

      • Porphyra

- žije přisedle v mořích u pobřeží

- v Asii – potravina, tmavě červenozelená stélka dlouhá až 50 cm

  • Corralina (korálovka)

- pobřeží tropických moří

- schránky z CaCO3 – usazování – tvorba korál. útesů

  • Rosolenka (Gelidium)

- zisk agaru – rosolovitá hmota vzniklá vyluhováním stélek horkou vodou

- agar je surovinou pro potravinářský a farmaceutický průmysl,v mikrobiologii – živná půda pro pěstování mikroorganismů

- výroba papíru

- největším producentem agaru je Japonsko

  • Puchratka kadeřavá (irský mech, Chondrus crispus)

- karagen – rosolovitá hmota z rozdrcených nabobtnalých stélek

- využití v potravinářském průmyslu (zmrzlina, cukroví)

  • Potěrka (žabí símě, Batrachospermum moniliforme)

- sladkovodní – čisté horské potoky

- pletivné stélky podobné žabím vajíčkům

- využití – akvaristika


  1. Oddělení: Hnědé řasy( Chromophyta)

- je známo asi 13 000 druhů. Obsahují chlorofyl A a C, β-karoten a xantofyly (např. hnědý fukoxantin)

- zásobní látky jsou polysacharidy chryzolaminarin a laminarin, alkohol manitol, olej, někdy i škrob


  1. Třída: Rozsivky (Bacillariophyceae):

- druhově nejpočetnější třída hnědých řas (kolem 6 000 druhů). Sladkovodní i mořské druhy – součástí fytoplanktonu

- mají kokální typ stélky – jsou jednobuněčné

- mají tenkou, průsvitnou schránku z křemičitanu, která se skládá ze dvou víček

- menší spodní hypotéky a větší vrchní epithéky, která hypotéku překrývá

- u rozsivek převažují chlorofylová barviva a fukoxantin

- zásobní látkou je chryzolaminarin a olej

  • Rozmnožování:

    • pohlavní: izogamie, anizogamie i oogamie

    • nepohlavní: příčné dělení (mitóza, dosyntetizuje si hypotéku – schránky se postupně

zmenšují, po dosažení nejmenší velikosti se rozmnožuje pohlavně).

  • Význam:

- žijí v čisté vodě – bioindikátory jakosti vod

- zkameněliny a vápencové otlaky z druhohor a třetihor

- v mořích, jezerech a tůních vzniká usazováním schránek rozsivek šedobílá sypká

rozsivková zemina – hornina diatomit (křemelina, jižní Čechy a Morava)

- křemelina se používá při pálení cihel, v kamenickém průmyslu, sklářská surovina,

výroba dynamitu, chemie, broušení a leštění čoček pro mikroskopy, křemíkové filtry.

Těžba: Františkovy lázně, Borovany.

  • Zástupci:

    • Fragillaria

- sladkovodní, žije i v našich rybnících, může vytvářet kolonie

  • Cymbella

- sladkovodní, i v ČR

  • Navinularia (člunovka)

- hojný sladkovodní druh..též ČR

  • Pinnularia

- mořská, v mořích znečištěných splachy hnojiv (dusík, fosfor) přemnožena, voda zapáchá, znemožněno koupání

  • Cyclotella

- mořská, má kulatou schránku

  • Asterionella

- sladkovodní, kolonie ve tvaru hvězdy

  • Diatoma

- mořská rozsivka, řetízkové kolonie,diatomit

  • Meridion

-sladkovodní

  • Tabellaria

-sladkovodní


  1. Třída: Chaluhy (Phaeophyceae)

- nejpokročilejší třída hnědých řas, výskyt v chladnějších mořích

- mají pletivné, trichální nebo heterotrichální stélky dlouhé až 100 metrů

- některé mají plovací měchýře, které je nadnáší

- v buněčné stěně málo celulózy, převažují albínové kyseliny

  • Význam:

- sušení, konzervace – zdroj obživy chudších států

- farmaceutický průmysl – surovina pro výrobu jódu. Soda, potaš (K2CO3)

  • Zásobní látka: polysacharid laminarin a sacharid manitol.

  • Rozmnožování:

- fragmentace, zoospory, izogamie, anizogamie, oogamie, rodozměna

  • Zástupci:

    • Bobulák (Macrocystis)

- pletivná stélka, žije přisedle a dorůstá až k mořské hladině, vysoký až 100 metrů

  • Hroznovice (Sargassum baccifferum)

- Sargasové moře, u Azor, stř. Amerika, Karibik

- plovací měchýřky

- rozmnožování: fragmentace.

  • Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus)

- přichycena k podkladu. Rozmnožování pouze pohlavní

  • Nereocystis


  1. Třída: Zlativky (Chrysophyceae)

- zásobní látka: polysacharid chrysolaminarin.

- jednobuněčné, mnohobuněčné i kolonie

- monadoidní, améboidní, kapsální, kokální, trichální stélky

- chrysomonády a chrysaméby se živí mixotrofním způsobem

- nedostatek světla – fagocytóza

- některé zlativky mají schránky z SiO2

- mohou tvořit cysty, rozšířené zejména ve sladkých chladných vodách součást planktonu


  • Zástupci:

    • Dinobryon

- keříčkovité trsy v rybnících

  • Synura

- kulovité kolonie

  • Chrysamoeba

- fagocytóza, mixotrofie

  • Hydrurus

- horské, chladné potoky, kapsální stélka


  1. Třída: Různobrvky (Xantophyceae)

- stélka může mít všechny vývojové stupně

- mají žlutozelené zbarvení – neobsahují fukoxantin

- celulózní buněčná stěna s pektiny

- žijí v půdě, moři i sladkých vodách

  • Zásobní látka: olej, někdy škrob.

  • Zástupci:

    • Posypanka (Vaucheria)

- jednobuněčná vláknitá stélka, zelené drobné trsy ve sladkých vodách a mělkých tůních

  • Botrydium

- kolonie kulovitých buněk ve vlhké půdě podél vodních toků

  • Tribonema

- trichální stélka, sladkovodní, přichycena na vodních rostlinách


  1. Třída: Obrněnky (Dinophyta)

- součást planktonu chladných vod, mořské i sladkovodní

- některé jedovaté – produkují toxiny

- obsahují xantofyly

- protoplast chráněn celulózními destičkami

- plastidy se třemi membránami

- jádro – dinokaryon, přechodné mezi prokaryotním a eukaryotním

- chromozomy neustále spiralizované

- mají monadoidní stélku s nestejně dlouhými bičíky

- symbiotické i parazitní druhy, mohou tvořit cysty

  • Zásobní látkou je olej, někdy škrob

  • Zástupci:

    • Ceratium (trojrožec)

    • Obrněnka (Peridinium)

- sladkovodní

  • Svítilka (Noctiluca)

- 2 mm velká, luminiscenční tělíska v plazmě – světélkování moře


  1. Třída: Skrytěnky (Cryptophyta)

- sladkovodní i mořské druhy

- monadoidní stélka se 2 různými bičíky

- jsou dorzoventrálně zploštělé, mají pulzující vakuoly – vypuzují vodu

  • Zásobní látka: škrob

  • Zástupci:

    • Skrytěnka (Cryptomonas)


  1. Oddělení Zelené řasy (Chlorophyta)

- druhově nejbohatší oddělení řas, 7 000 druhů

- sladkovodní a suchozemští zástupci, jednobuněční i mnohobuněční

- jsou počátkem vývojové větve zelených rostlin

- mohou žít v symbióze – lišejníky

- vyskytují se u nich všechny typy stélek, jen améboidní je vzácná

- buněčná stěna je celulózní a vícevrstevná, chloroplasty mají 2 membrány

- tylakoidy srůstají v lamely, v chloroplastu bývá stigma, v plastidech obsahují pyrenoidy – bílkovinná tělíska s enzymy tvořící škrob

  • Obsahují: chlorofyl A+B, β-karoten, xantofyly a mají převážně zelenou barvu

  • zásobní látka: škrob

  • Rozmnožování:

    • podélné dělení, fragmentace, nepohlavní – zoospory.

    • pohlavní rozmnožování – všechny gamie. Pokud se zygota dělí meiózou, vzniká

haploidní gametofyt, pokud mitózou, tak sporofyt


  1. Třída: Chlamydophyceae

- monadoidní, kapsální i kokální stélky, často kolonie

  • Řád: Pláštěnky (Chlamydomonales)

Výskyt: sladké vody.

Zástupci:

  • Chlamydomonas nivalis (pláštěnka)

- schopna žít na sněhu (načervenalý) 2-4 bičíky, kontraktilní vakuoly, stigma - v nepřízni přežívá v klidovém stádiu (akineta)


  • Řád: Volvocales (válečovití)

- jednobuněčné monadoidní stélky, kolonie – proměnlivý počet buněk spojených slizem

- někteří zástupci tvoří cenobia s konstantním počtem buněk spojených můstky (přechod k mnohobuněčnosti)

Rozmnožování:

  • nepohlavní – uvnitř slizu dceřinné kolonie.

  • pohlavní – oogamie, samčí p. orgány anteridia s větším počtem

dvoubičíkatých spermatozoidů a samičí oogonia s jednou

oosférou.

Zástupci:

  • Váleč (Volvox)

- nejdokonalejší, až 20 000 buněk tvořících dutou kouli, stigma

  • Koulenka (Pandorina)

- 8 – 16 buněčná cenobia

  • Eudorina

- 32 buněk v oválném cenobiu

  • Gonium

- 4 – 16 buněčná cenobia


  • Řád: Tetrasporales

- kapsální stélka, obrovské kolonie (až 15 cm)


  • Řád: Chlorococcales

- kokální stélka, v nepřízni – akinety

Zástupci:

  • Chlorococcum

- samostatně i v koloniích, na stromech, kamenech, nejčastěji v vlhké půdě

- k oplození nutné vodní prostředí


  1. Třída: Chlorophyceae

- monadoidní, kokální a trichální stélky

Zástupci:

  • Zelenivka (Chlorella)

- v kalužích, půdě, vodě. Symbióza – tělo bezobratlých (nezmar), houba (tvoří lišejník)

  • Sítěnka (Hydrodyction)

- až 1 cm velká buňka, šestiboká oka spojená v cenobium – síťky na rybnících (podzim)

  • Řetízovka (Scenedesmus)

- řetízkovitá cenobia ze 4 až 16 buněk

  • Zrněnka (Pleurococcus)

- na stromech, skalách

- tvoří kulovité shluky

  • Pediastrum

- 4 až 128 kokálních buněk tvořících hvězdicovitou kolonii


  1. Třída: Ulvophyceae

- mnohobuněčné řasy, mají rhizoidní přichycovací vlákno

Rozmnožování:

  • Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu.

Zástupci:

  • Kadeřnatka (Ulothrix)

- vláknitá stélka, nepohlavní rozmnožování – 4bičíkaté zoospory

- pohlavně – izogamie

- celý životní cyklus s výjimkou zygoty v haploidní fázi (heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu)

  • Ulva lactuca (mořský salát, porost locikový)

- dvouvrstvá stélka, pěstování – labužnické restaurace

- skalnatý podklad mořských pobřeží

  • Acetabularia

- až 10 cm vysoké stélky prostoupené CaCO3

- rhizoidní příchyty ke skalám a kamenům, Středozemní moře

  • Žabí vlas (Cladophora glomerata)

- sifonokladální stélka, každé vlákno několik rhizoidních buněk

- hojný v ČR – stojaté i tekoucí vody

  • Caulerpa

- sifonální stélka, některé produkují jedovaté terpenoidy

  • Codium

- často vyplavené z moře

  • Bryopsis

- sifonální stélka


  • Trentepohlia

- hojná, různobarevné povlaky. Přechod na souš


  1. Třída: Zygnematophyceae (Conjugatophyceae, spájivky)

- trichální stélka, vzácně jednobuněčná

- v každé buňce jedno jádro

- chybí bičíkatá stádia

Rozmnožování: konjugace

- + a – haploidní vlákno mezi sebou vytvoří můstky a přelijí se protoplasty za vzniku

diploidní zygospory.

Zástupci:

  • Zygnema (jařmatka)

- hvězdicovité chloroplasty

  • Spirogyra (šroubatka)

- spirální chloroplasty

  • Krásivky (Desmidiales, dvojčatkovité řasy)

- jednobuněčné rozdělené zářezem na dvě stejné poloviny, jsou souměrné Např. Vřetenovka (Closterium), Krásivka (Cosmarium), Hvězdulka (Micrasterias), Staurastrum


  1. Třída: Parožnatky (Charophyceae)

- nejvyspělejší zelené řasy

- pletivná stélka často inkrustovaná CaCO3

- vysoká 5 až 90 cm

- kauloid, rhizoid a phyloidy v přeslenech

- připomínají přesličky, většinou sladkovodní

Rozmnožování:

- nikdy se nerozmnožují pomocí spor

- fragmentace

- pohlavně oogamicky

- samičí pohlavní orgán archegonium – vzniká oválná oosféra, samčí pohl. orgán

anteridium – spermatozoidy, vznik zygoty

  • Zástupci:

    • Parožnatka (Chara)

- čisté sladké vody

  • Lesklenka (Nitella)

- plovoucí, akvária


  1. Oddělení: Krásnoočka (Euglenophyta, rostlinní Bičíkovci)

- asi 900 druhů, sladkovodní (rybníky, kaluže, znečištěná voda) jednobuněčné organismy i kolonie

- monadoidní stélka s 1 až dvěma bičíky

- blízko ukotvení bičíků – stigma

- mají 8 chloroplastů s chlorofylem A a B, diadinoxantinem a β-karotenem

- jádro s jadérkem, chromosomy jsou viditelné i v interfázi , pulzující vakuoly

- periplast (zpevněná plazmatická membrána)

- při nedostatku světla, živin a po působení antibiotik hynou

- mohou vytvářet cysty

- ve vodách znečištěných organickými látkami se podílí na samočistících procesech

  • Zásobní látka: paramylonová zrna (polysacharid paramylon)

  • Rozmnožování:

    • nepohlavní: podélné dělení, každá dceřinná buňka polovinu chloroplastů, pokud má jen jeden chloroplast a rozdělí se, přechází z autotrofní výživy na heterotrofní, proto jsou krásnoočka řazena i do zoologického systému mezi prvoky jako rostlinní bičíkovci


  • Zástupci:

    • Krásnoočko zelené (Euglena viridis)

- laboratorní výzkumy

  • Krásnoočko krvavé (Euglena sanguinea)

- převaha β-karotenu

  • Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)

Posledni komentare
24.12.2008 07:29:11: máte úžasný blog,učím se z něj k maturitě.:-)
 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006