O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

17. Nahosemenné rostliny

 
  1. Nahosemenné rostliny


  • Cévnaté rostliny – semenné rostliny – nahosemenné rostliny

  • vlastnosti

  • tvorba dokonalých semen

  • sporofyt převažuje nad gametofytem, není ale schopen samostatné existence

  • gametofyt je plně závislý na sporofytu

  • všechny semenné rostliny jsou různovýtrusé – vytvářejí tvarem i velikostí odlišné samčí a samičí spory, výtrusnice i výtrusné listy

samčí: mikrosporangia – mikrospory – mikrosporofyl

samičí : megasporangia – megaspory – megasporofyl (pestík)

  • oplození není závislé na vodě – probíhá v pylové láčce


  • Vývoj

- vyvinuly se z Rhyniophyt v devonu (konec prvohor) a největší rozvoj proběhl v druhohorách (po nich nastoupily krytosemenné)

- prvosemenné rostliny - prastará část vyhynulých nahosemenných rostlin


2 vývojové větve

a) makrofilní - velké, členěné až složené listy

b) mikrofilní - malé, jednoduché, celistvé listy


  • Rodozměna

- velká převaha sporofytu nad gametofytem, který se stává součástí sporofytu

- životní cyklus borovice lesní : je velmi podobný ostatním jehličnanům a od cykasů a jinanů se liší v tom, že jejich samčí pohlavní b. jsou obrvené (spermatozoidy)


  • Výtrusy

heterosporní

  • samčí šištice

- jsou menší a nevytrvávají na rostlině

- jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry (mikrosporangia)

- v mikrosporangiích vznikají radukčním dělěním pylová zrna (mikrospory) často se vzdušnými vaky

- v mikrosporách vznikají redukčním dělením 2 spermatické buňky schopné oplodnit vaječnou b. (oplodí ji pouze jedna, druhá zaniká)

- po složitém vývoji mohou pylová zrna vyklíčit v pylovou láčku, ve které jsou 2 bezbrvé spermatické b.

- jehličnany jsou větrosnubné – produkují velké množství pylu

- v mladém prašném pouzdru je pletivo s vyživovací fcí (tapetum) a vlastní pylotvorná tkáň, tvořená mateřskými buňkami pylových zrn jejich redukčním dělením vznikají čtveřice pylových zrn dojde k dalším dělení a * samčí prokel (prothalium)

- po nějaké době zůstane jen jedna buňka, která se uvnitř dělí na 2 b. – větší vegetativní a menší generativní

generativní b. se dál dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní, ze které se později vyvinou 2 spermatické buňky, jedna z nich oplodí vaječnou b.

vegetativní b. se po opylení podílí na tvorbě pylové láčky


  • samičí šištice

- zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatějí („šišky“)

- jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami (megasporofyly) – často spolu srůstají

- megasporofyly jsou zakončeny dvěma vajíčky (magasporangium) – jsou kryty jediným obalem, v obalu je otvor klový, kterým se dostává pyl dovnitř v nich vzniká složitým vývojem a redukčním dělením zásobní pletivo a zárodečník s haploidní vaječnou buňkou

- po jejím oplození se vyvine 2n zygota – základ zárodku a semene

- ve vajíčku je pletivné jádro (nucelus), z něho pochází i obal vajíčka

- uvnitř jádra se vyvíjí jedna velká buňka tzv. mateřská buňka zárodečného vaku tato buňka se redukčně dělí a * 4 haploidní b. - megaspory

- 3 z nich brzy zanikají, zbývající megaspora se dále dělí a vyživuje se z pletiva vajíčka dává vznik samičímu proklu (endosperm) v něm se poblíž otvoru klového vyvinou

2 zárodečníky, v každém po jedné velké haploidní vaječné b. může dojít k oplození a

* zygota

- mezi opylením a oplozením někdy uplyne dlouhá doba (u borovice až rok)

- spermatické b. jsou k zárodečníku dopraveny láčkou, která prorůstá nucelem


  • Semeno nahosemenných rostlin je tvořeno:

  • diploidním osemením, které vzniklo z obalu vajíčka

  • haploidním živným pletivem (endosperm), je vlastně samičím proklem a má zásobní fci

  • diploidním zárodkem, který se vyvinul ze zygoty


- šištice vytrvávají na stromě několik let, za sucha se otvírají a uvolňují semena


a) Makrofilní listy


  • Odd: Kapraďosemenné

- vyvinuly se z nich pravděpodobně krytosemenné rostliny

- vymřelé, v období devonu, vymírají ve středních druhohorách

- vzhled stromovitých kapradin – dřeviny, liány

- objevily se u nich útvary připomínající pravá semena


  • Odd: Cykasy

- známy od karbonu, živoucí fosílie, největší rozvoj v druhohorách

- nejprimitivnější skupina semenných rostlin

- jsou to dřeviny, nevětvený kmen, listy zpeřené - nahloučené na vrcholu kmene

- megasporofyly + mikrosporofyly = výtrusné listy, ale nepodobají se lisům

- v tropech (Madagaskar až Japonsko), 100 druhů, palmy až 20 m


  • Odd: Cordaitophyta

- vymřelé prvohorní stromy, vymírají koncem permu

- objevil je pražský botanik J.A. Corda


b) Mikrofilní listy


  • Odd: Nahosemenné

- patří sem pouze dřeviny – stromy a keře

- vajíčka a později semena se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny

- listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (jinan), často vyrůstají na zkrácených větévkách : brachyblastech


  • Třída: Jinany

- objevují se poprvé v karbonu – vrchol druhohory, většina vymřela v třetihorách

- jediný druh : jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), fosílie, okrasná dřevina

- vějířovité, na vrchu dvoulaločnaté listy s vějířovitou žilnatinou, na zimu opadává

- dvoudomý strom

- tyčinky mikrosporofyly, listy a stopkatá semena vyrůstají na brachyblastech

- samičí : vytváří plodolisty megasporofyly nesoucí 2 vajíčka - 1. oplozeno, 2. zaniká, vajíčko se po oplození mění v semeno, vaječné obaly se přemění v dužnatý obal

- plod : semenná peckovice, v semeni 2 dělohy (zakládají se u embrya)

- samčí strom : šištice jehnědovitého typu, spermatozoidy mnohobičíkaté


  • Třída: Jehličnany

- jsou většinou vždyzelené dřeviny

- ve dřevě jsou cévice, pryskyřičné kanálky (cévy chybějí)

- šištice jsou vždy odděleného pohlaví, většinou samčí i samičí na jedné rostlině

- listy : jehlicovité, vytrvalé (kromě modřínu)

- jednodomé

- nejpřizpůsobenější - od karbonu do současnosti

- od nížin po velehory

- tropy až subpolární pás

- přizpůsobení suchému prostředí - zmenšování listu jehlice

- zmenšování šištic

- průduchy zapuštěné dovnitř menší ztráty vody

- cévní svazky v kruhu

- mají vliv na podnebí

- semenná šupina obvykle podepřena podpůrnou šupinou


































Zástupci

Řád: Borovicotvaré

  • jedná se o dřeviny s jednožilnými jehlicovitými listy s pryskyřičnými kanálky

  • samičí šištice jsou tvořeny mnoha semennými šupinami, vyrůstajícími ve spirále

  • semena jsou většinou křídlatá

Jedle bělokorá

- šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky

- šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené

- u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná – je citlivá na znečištění ovzduší

Douglaska tisolistá

- Amerika

Smrk obecný

- jehlice vyrůstají jednotlivě

- zralé šišky jsou převislé, nerozpadavé

- nejdůležitější dřevina

- ox. siřičitý zapříčinil úhyn smrků především v pohraničních oblastech, S Čechy, Morava

Smrk ztepilý

- původě až od 8 vegetačního stupně, nyní mnoho monokultur

- rychle rostoucí dřevo, kvalitní

Smrk pichlavý

- severní Amerika

Cedr libanonský

- Středomoří

Modřín opadavý

- Alpské lesy

- světlomilná dřevina s mnoha opadavými jehlicemi na každém brachyblastu

Borovice

- jehlice ve svazcích po dvou a více

- okřídlená semena

Jehlice po dvou ve svazcích

Borovice lesní

- měkké jehlice

- původní na písčitých půdách, skalách

Borovice černá

- tvrdší, delší jehlice

- větší šišky

- severní Amerika

Borovice kleč

- keřovitá

- kosodřevina

- na horách

Borovice pinie

- středomoří

- semena bez křídla

Jehlice po pěti ve svazcích

Borovice vejmutovka

- v horách, jemné jehlice


Řád Cypřišotvaré

  • dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými střechovitě se kryjícími listy

  • samčí a samičí šištice mají většinou jen několik šupin

  • semenné nebo podpůrné šupiny redukované

  • samičí šištice dřevnatějí, kožovatějí nebo dužnatějí


Sekvojovec obrovský

- mamutí strom, pochází z Kalifornie

- dožívá se až 4000 let, přes 80m výška

- je to nejmohutnější žijící organismus na světě

Cypřišek

Jalovec obecný

- jedovatý

- neopyluje ho vítr ale měkkozubí ptáci

- využívá se k přípravě alkoholu

- šištice má tmavomodré, dužnatějící a jehlicovité listy v přeslenech

Zerav západní

- dřevina s kuželovitou korunou, větve natočeny do vodorovné polohy

- původem ze severní Ameriky

Zerav východní

- větve otočeny svisle do roviny, prochází svislou osou kmene


Řád : Tisotvaré

Tis červený

- prudce jedovatý

- dvoudomý keř bez pryskyřičných kanálků

- jehlice ve dvou řadách

- zralé semeno je obklopeno dužnatým, červeným nepravým míškem – kromě míšku je celá rostlina jedovatá

- jeho dřevo je velmi kvalitní

 

Souhrn

Borovicotvaré

borovice lesní- jehlice po dvou ve svazečku, kratší, oranžovohnědá kůra

borovice černá (Pinus nigra) - nepůvodní, jehlice po 2, delší, na vápenatých půdách

borovice vejmutovka (Pinus strobus) - jehlice po 5, dlouhé šišky

borovice limba - jehlice po 5, tvrdší(borovice kleč, kosodřevina (Pinus mugo) - jehlice po 2,

větší nadmořské výšky

borovice blatka - blata, zamokřené oblasti


modřín opadavý (Larix decidua) - svazky jehlic vyrůstají z brachyblastů


jedle bělokorá (Abies alba) - jehlice vyrůstají jednotlivě do roviny, na spodní straně jehl. 2

bílé pruhy, šišky rostou obráceně a nepadají samostatně dolů,

hladká, jemná

jedle balzámová - získává se z ní balzám na trvalé preparáty


smrk ztepilý (Picea abies) - jehlice jednotlivě, ale rostou do kruhu, drsný

smrk pichlavý, stříbrný (Picea pungens) - stříbřitý, nejpichlavější


douglaska tisolistá - podpůrné šupiny vyčnívají ze šišek,

nezaměnitelné

jedlovec kanadský

cedr (Cedrus) - národní strom Libanonu, má vonné dřevo, používá se ke stavbě chrámů v

oblasti islámského světa


Tisovité

tis červený - jedovatý, alkaloid Taxin, nemá siličné kanálky, červená dužina - míšek není

jedovatá, tvrdé, ale pevné dřevo, výroba luků, kuší


Tisovcovité

sekvoj, metasekvoj - vysoké až 100m, staré 3-4 tis. let, v USA nár. park Sekvoja, Olympia


Blahočetovité

blahočet - původem z Austrálie, Nový Zéland


Cypřišovité

cypřiš, cypřišek

zerav (Thuja)

jalovec obecný - polodužnaté šištice, aromatizování nápojů - Borovička, Gin

jalovec virginský - výroba měkkého dřeva, tužky


Lijánovce

- dvojí oplození, přechodný typ

- v xylému cévy i cévice

chvojník (Efedra) - alkaloid efedrin

lijánovec

velvitschia podivná - tropy, subtropy, JZ Afrika, silný kmen 30-50 cm

 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006