O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

20. Jednobuněční živočichové

 

20. Jednobuněční živočichové



Říše: ANIMALIA (Živočichové)

  1. Podříše: PRVOCI (Protozoa)

  2. Podříše: MNOHOBUNĚČNÍ (Metazoa)


1. Podříše: PRVOCI

- nejjednodušší a vývojově nejnižší živočichové

- tělo je tvořeno jedinou buňkou, která vykonává veškeré životní funce

- většinou mají mikroskopické rozměry (μm – 0,1 mm), u některých druhů se může opakovaně dělit jádro, aniž by došlo k současnému dělení buňky → vznikají obrovské mnohojaderné útvary – plazmódia (cm, viditelné pouhým okem)

- obsahují 90% vody, rozšířeni kosmopolitně, vyhovující teplota 15 – 20 °C

- díky své velikosti jsou vázáni na vodní prostředí ( sladká, slaná, voda v půdě, organismy.. )


způsob příjmání potravy:

  • patří mezi konzumenty 1. řádu („bíložraví prvoci“)

  • 2. řádu (predátoři) – mohou požírat jiné prvoky

  • reducenty (rozkl. org. látky na l. anorganické)

  • saprofágy (živí se mrtvými org. látkami - dendritem)

  • jsou potravou pro ostatní živočichy\ konzumenty jiného řádu


  • komenzální prvoci: žijí v jiném organismu, je to pro ně výhodné a hostiteli je to jedno

  • symbionti : např. bachořci – pomáhají trávit celulozu

  • parazitičtí prvoci


stavba těla:

eukariotická buňka - buňka prvoků zajišťuje všechny funkce jako tělo mnohobuněčných živočichů (např. vylučování, dýchání, reakce na podráždění, pohyb) pomocí svých specializovaných částí, tzv. organel


- cytoplazma je zpravidla bezbarvá, bývá rozlišena na vnější ektoplazmu (homogenní) a na vnitřní entoplazmu (řidší se zrnitou strukturou, v ní jsou vakuoly, mitochondrie, …)


1) pelikula : tvoří buněčný povrch prvoka, zesílená plazmatická membrána

: pevná, pružná – zajišťuje dočasné změny tvaru těla

: vystužená cytoskeletem – může být inkrustována CaCO3 , SiO2 : schránky

: u některých živočichů pelikula zeslabena v oblasti buněčných úst, řiti


Organely trávicí – trávicí vakuola (vznikají tak, že pohlcenou potravu obklopí váčky s enzymatickým obsahem), případně buněčná ústa a buněčná řiť (živí se bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami organické hmotyi jinými prvoky, cizopasníci pak látkami těla svého hostitele). Živiny přijímají buď celým povrchem těla či pohlcováním (mechanismem fagocytózy).


2) organely pohybu : např. panožky kořenonožců, bičíky bičíkovců a brvy nálevníků

  1. bičíky

- kryty plasmatickou membránou

- vlákna, obvykle delší než tělo

- undulující membrána: bičík přirostlý k pelikule

  1. panožky

- dočasné výběžky cytoplasmy různého tvaru

- měňavkovitý – améboidní pohyb

  1. brvy – řasinky:


3) jádro: pro život nezbytné, rozmanitý tvar

: obvykle jedno

: dvě -- stejné

-- různé – generativní, vegetativní


4) pulsující vakuola: stažitelná, pouze u živočichů žijících v hypotonickém prostředí (vodní)

: slouží k odčerpání přebytečné vody z těla prvoka


- nepříznivé období přežívají některé druhy tak, že vytvoří ochranný obal a přemění se z aktivního pohyblivého stádia v nepohyblivé stádium klidové – cystu (u většiny prvoků vejčitý tvar) – proces encystace, díky cystám se mohou též velmi dobře šířit

bičíkovci, nálevníci a výtrusovci mají tělo ve zvláštní tužší blance – pelikule


- organely smyslové umožňují reakci prvoků na podněty přicházející z vnějšího prostředí

- neuromotorický aparát u trepky koordinuje pohyb brv


rozmnožování prvoků:


nepohlavní

- buňka mateřská se dělí na buňky dceřinné, které časem dorostou = mitoza

- pokud vzniknou 2 buňky: podélným dělením

 příčným dělením

 pučením

- bičíkovci se množí dělením podélným, nálevníci dělením příčným, rournatky pučením


  • pokud vznikne více buněk: schizogonie : dochází k několika mitozám – vznikne mnohojaderný útvar: plasmodium – rozpadne se (u výtrusovců)

sporogonie: plasmodium vzniká ze zygoty,

rozmnožování pomocí spor – napadají hostitelský organismus

  • střídá-li schizogonii rozmnožování pohlavní vytvářejí se po splynutí spory

  • nepohlavním rozpadem spor (sporogonií) vznikají infekční stádia, napadající nové hostitele. Střídání pohlavního rozmnožování s rozmnožováním nepohlavním se nazývá metageneze. Nepohl. a pohl. stadia se mají různý tvar.


pohlavní

- méně obvyklé, fylogeneticky mladší

základním znakem – kombinace genetického materiálu jader buněk různých jedinců

hlavní význam – zvýšení životaschopnosti nově vzniklých jedinců

- vždy dochází ke splývání


dva zákl. typy:

kopulace – splývání celých jedinců, splývají pohlavní buňky (u bičíkovců, kořenonožců a výtrusovců)

- mohou splývat gamety – zygota – redukční dělení

  1. izogamety: splynutí 2 stejných jedinců, stejný tvar ale různá velikost

  2. anizogamety: splynutí izogamet – izogamie

  3. oogamie: buňly se liší jak tvarem tak i velikostí

konjugace - dochází pouze k částečné výměně hmoty mikronukleů, u nálevníků




Průběh konjugace

Konjuganti se k sobě přiloží buněčnými ústy. Po rozpadu makronuklea se v každém konjugantovi dvakrát rozdělí mikronukleus - vzniknou 4 jádra, z nichž 3 degenerují a to nejblíže buněčným ústům se redukčně rozdělí na dvě haploidní: menší jádro migratorní s funkcí samčí a větší jádro stacionární s funkcí samičí. Migratorní jádra se s částí cytoplazmy přelijí do partnera a splynou s jeho stacionárním jádrem v synkaryon. Poté se konjuganti rozestoupí. Následují tři za sebou jdoucí jaderná dělení, z nichž vzniknou 4 makronukleje a 4 mikronukleje. Makronukleje zůstávají, 3 mikronukleje degenerují a čtvrtý se mitoticky dělí. Dojde k příčnému dělení exkonjugantů. Každý obsahuje dvě makronukleje a jeden mikronukleus. Proces dělení mikronukleje a následné příčné dělení se opakuje. Výsledkem jsou 4 + 4 noví životaschopní jedinci. Vlastní konjugace trvá asi 15 hodin a s následným dělením buněk až 60 hodin.


SYSTÉM PRVOKŮ


1. kmen: Praprvoci (Sarcomastigophora)


- nejjednodušší jednobuněčné organismy, pohybují se bičíky (flagellum) či panožkami (pseudopodia), popř. oběma typy najednou

- bičíky nebo panožky se mohou vyskytovat pouze u některých vývojových stádií

- vnitřní oporu bičíků tvoří mikrotubuly obdobného uspořádání jako v centriole

- panožky jsou výběžky cytoplazmy, které se mohou díky změnám jejího tlaku a smršťováním v ní obsažených bílkovinných vláken měnit svůj tvar


a) podkmen: Bičíkovci (Mastigophora)

- heterotrofní bičíkovci nemají plastidy

- živí se buď vstřebáváním celým povrchem těla či fagocytózou

- při nepohlavním rozmnožování se jejich buňky dělí podélně


Bodo

- vyskytuje se v mělkých rybnících a tůních, živí se zbytky organických látek a baktériemi

některé druhy mohou žít trvale či přechodně v trávicí trubici mnohobuněčných živočichů


Trubénky

- mají jediný bičík obklopený u základny límečkem vychlípený z pelikuly

- její buňky se svým tvarem podobají entodermálním buňkám živočišných hub

- řada druhů trubének tvoří kolonie

- potrava stejná jako u boda


Trypanosoma spavičná (gambiense)

- cizopasí v krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců včetně člověka

- živiny přijímá osmoticky celým povrchem těla

- velmi dobře pohyblivá v krvi, kromě bičíku mají další pohybovou organelu – undulující membránu (pelikulární vychlípenina přirostlá k bičíku, která se při pohybu vlní)

- rozšířena v tropické Africe, původcem spavé nemoci, přenáší ji krev sající moucha bodalka tse-tse (rod glossina), vyvíjí se ve střední části jejího střeva

projevy spavé nemoci - zduření uzlin, horečky, ospalost, apatie, výrazný úbytek tělesné

hmotnosti, anémie

- inkubační doba: 6-24 dnů

- trvá od půl roku do šesti let, při neléčení smrt naprostým vyčerpáním


Trypanosomy lze rozdělit do dvou podskupin (dle oblasti těla, kudy opouští tělo svého přenašeče):

Stercoraria (opouští v zadní části)

trypanosoma cruzi

- napadá kočky, psy, prasata

- u lidí způsobuje Chagasovu nemoc – projevy jsou např. srdeční selhání, ztráta nervové kontroly, nekontrovatelné vylučování

- přenašeči jsou ploštice, do prostředí se t. cruzi dostávají s výkaly ploštic

- inkubační doba: 1-3 týdny

  • postiženou oblastí je Amerika


Salivaria (opouští v přední části)

trypanosoma brucei

- napadá koně, velbloudy, atd.

- pro člověka patogenní není

trypanosoma gambiense

trypanosoma rhodesiense


Bičenky

- mohou mít 4 až 6 bičíků + undulující membránu

- žijí v dutinách těl ptáků a savců = vyšších živoč.


bičenka poševní

- způsobuje nemoc trichomoniázu, projevuje se záněty močových cest a hnisavým výtokem z pochvy, může ohrozit plodnost ženy, přenáší se pohlavním stykem, přenašeči jsou muži, i když příznaky netrpí


Lamblie střevní

- napadá buňky tenkého střeva člověka, způsobuje horečky a průjmy

- osm bičíků a dvě jádra, v jejichž blízkosti tvoří pelikula přísavná zařízení – příchytný disk

- zejména v jižní Evropě a na Balkáně, nejčastěji postiženy děti


Brvitky

- velký počet bičíků, žijí ve střevě švábů a termitů – symbiotičtí živočichové

- rozkládají nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy → umožňují jim živit se dřevem


b) podkmen : Kořenonožci (Sarcodina)

- prvoci s proměnlivým povrchem těla, díky němuž mohou tvořit typické pohybové organely panožky – vychlípené výběžky cytoplazmy na povrchu buňky

- panožky slouží nejen k pohybu, ale i k příjmu potravy mechanismem fagocytózy

- tvoří potravní vakuoly, v nichž probíhá trávení

- některé druhy vytvářejí na svém povrchu schránky


Měňavky

- nikdy netvoří schránky, nemají vyztužené panožky

měňavka velká – žije v dedritu stojatých vodních nádrží

měňavka bahenní – vytváří velké mnohojaderné plazmódium charakteristické pro zahnívající vody

měňavka střevní – obývá trávicí trubici člověka, neškodná, komenzální prvok – živí se odpadními látkami ve střevě, aniž by jí škodily

měňavka úplavičná – napadá střevní tkáň, způsobuje úplavici, vyloučí své trávicí enzymy vně své buňky, rozruší a natráví jimi buňky výstelky střeva, natrávené živiny pak pohlcuje


Krytěnky

- sladkovodní živočichové, nemají vyztužené panožky

- vytvářejí polysacharidovou schránku s jedním otvorem, kterým vysunují panožky

- při dělení si obvykle jeden z jedinců vytvoří schránku novou

 rozlitka, štítovka


Dírkonošci

- žijí pouze v moři

- vytvářejí vápnité schránky s mnoha drobnými otvůrky

patří sem:

penízek (Nummulites), jeden z největších prvoků – schránky mají průměr až 10 cm, dnes již vyhynulý – tvoří mohutné vrstvy nummulitových vápenců


kulovinka – vyskytuje se dodnes, schránky se usazují v podobě globigerinového bahna, tuhne ve vápencové či křídové vrstvy – tvorba vápence


Slunivky

- obyvatelé sladkovodních rašelinišť, kulovité tělíčko, nápadně tenké panožky


Mřížovci

- v planktonu teplých moří

vytvářejí mřížovité podpůrné struktury až ozdobné schránky s velkými otvory z oxidu křemičitého

horninotvorný činitel – radioláriové bahno


c) podkmen: Opalinky

- tělo je tvořeno mnoha krátkými bičíky

- výskyt v tělě žab

- pozoroval je Purkyně – v mikroskopu opalizovali



2. kmen: Výtrusovci (Apicomplexa)


- specializovaní cizopasníci : intracelulární parazité (napadají buňky)

- k proniknutí do hostitelské buňky jim umožňuje speciální komplex organel umístěný v cytoplazmě na přídi buňky ( = apikální komplex organel)

- ve vývoji střídají hostitele i generace pohlavní a nepohlavní = rodozměna

- rozpadem plazmódií nepohlavně vzniklá stádia mají invazní funkci

- při pohlavním rozmnožování produkují tito prvoci pohlavní buňky, které vzájemně splývají či dochází ke splývání celých jedinců

hlavní hostitel → ten, v kterém probíhá pohlavní rozmn.


Kokcidie jaterní

- způsobuje kokcidiózu králíků a zajíců (hnisavé záněty žlučovodů)

- zygota, vzniklá v žlučovodech kopulací gamet, se vyvine v oocystu, která je se žlučí vyplavena do střeva a s výkaly opouští tělo

- na vzduchu dochází ke sporogonii, infekční stadia se s potravou, potřísněnou řídkým trusem šíří do dalších jedinců → způsobují i vyhynutí celých chovů

- nateklé oči, hlen z nosu, průjmy..


Toxoplasma gondii

- jeden z nejstarších cizopasníků člověka – organismus si vytvořil jistou míru obranyschopnosti, zdrojem nákazy nejčastěji kočky

- může napadat různé buňky těla, má ji asi 40% středoevropského obyvatelstva

- svým hostitelům nemusí činit prakticky žádné potíže

- při prvním napadení se její přítomnost hlavně u dětí projevuje horečkami, zduřením uzlin a unaveností

- dospělí nositelé mívají potíže až společně s jinou nemocí ( nejhorší v kombinaci s AIDS)

v době těhotenství – způsobuje vývojové poruchy zárodku


Krvinkovky

- cizopasníci červených krvinek obratlovců, v nichž se schizogonicky pomnoží

rod zimnička - původce malárie

- čtyři druhy rozšířené v bažinatých oblastech tropů a subtropů vyvolávají různě nebezpečné formy malárie

- nepohlavní stádia napadají buňky jater, výstelky cév a červené krvinky, využijí jejich živin, schizogonicky se pomnoží a červené krvinky praskají. Zároveň s nepohlavně vzniklými stádii se do krve uvolňují i jejich metabolity – pyretika, která způsobují malarické záchvaty, projevují se vysokými horečkami a následnými zimnicemi

- pravidelné intervaly mezi záchvaty – 24 až 72 hodin ( z. třídenní, čtyřdenní), trvají 2 až 20 hodin

- přenašečem zimničky a jejím dalším hostitelem je komár rodu anopheles – v jeho trávicím ústrojí probíhá pohlavní část vývojového cyklu – bodne člověka nakaženého malarii - přenašeč

- asi 0,5 mld lidí na světě má tuto nemoc, smrt každoročně 3 mil. lidí

účinný lék -- chinin : alkaloid z kůry chinovníku

-- antimalarika

-- vysoušení bažin, kde se vyvíjejí komáři


3. kmen: Hmyzomorky (Microspora)


- cizopasníci hlavně hmyzu, ale i dalších členovců, ryb

- aktivní cizopasící stadia mají podobu měňavek

- rozmnožují se pomocí mikrospor - spora (invazní stadium) má buněčný obsah spirálovitě obtočený trubicovitým pólovým vláknem ( vzniklo přeměnou Golgiho komplexu, umožní proniknout do hostitelské buňky)


hmyzomorka včelí – napadá buňky střeva včel, rozmn. se při 32 °C, vegetační období přežívá ve formě spor (35 °C), způsobuje „včelí mor“

hmyzomorka bourcová – v housenkách bource morušového, bourec:tvorba hedvábí


4. kmen: Výtrusenky (Myxozoa)


- cizopasí v mezibuněčných prostorách tkání hlavně kroužkovců a ryb

české názvy „červomorky“ a „rybomorky“

- extracelulární parazité

- aktivní cizopasící stadia mají podobu měňavek

- rozmnožování pomocí spor - vznikají z více buněk a mají 1 až 6 pólových váčků se spirálovitě stočeným pólovým vláknem


rybomorka pstruží – napadá chrupavku lebky plůdků pstruhů

rybomorka parmová – napadá svalstvo parem a může podmínit vznik hnisavých boulí (parmový mor)

extrémně zjednodušení mnohobuněční živočichové


5. kmen: Nálevníci (Ciliophora)


- jejich aktivní stádia se objevují v nálevech připravených ze sena nebo trávy a vody, v seně jsou totiž jejich cysty, které se ve vodním prostředí zaktivují → nálevníci

- mají silnou pelikulu – v ní trichocysty: váčky obsahující lepivý nebo jedovatý sekret, používají k obraně

- pelikula,která je značně silná – tvořená dvojitou membránou – nese pravidelně rozmístěné pohybové organely – řasinky

- mají dvě nestejnocenná jádra ležící vedle sebe ( vegetativní a generativní)

makronukleus – velké jádro vegetativní – řídí všechny životní funkce kromě rozmnožování

mikronukleus – malé jádro generativní – uplatňuje se při pohl. rozmnožování (viz výše)

- buněčná ústa, buněčná řiť : zeslabená místa v pelikule, kterými přijímají a vylučují potravu

- potrava pokračuje buněčným hltanem, do nějž je vháněna vířením příústních brv – ústní políčko

- na dně hltanu se tvoří potravní vakuola

- trichocysty : váčkovité organely v pelikule obs. látky s charakterem buněčných jedů

při podráždění svůj obsah „vystřelují“ a ten tuhne v rosolovité vlákno

- neuromotorický aparát : síť jemných bílkovinných vláken , která spojuje báze řasinek,

nachází se pod pelikulou


rozmnožování: nepohlavní příčné dělení

: nepohlavní pučení

: pohlavní konjugace (spájení) = vegetativní jádra se rozpadnou, generativní prodělávají meiozu – oba jedinci si buněčnými ústy předají po 1 hapl. jádru – to 1 migrující j. splyne s tím, co je na místě – výměna a splývání haploidních jader


trepka velká

- velikost až 0,2 mm

- potravou rybího potěru

- indikátory stupně znečištění vod

- v nálevech nejč. na hladině v bakteriální bláně – živí se jimi

v rybníčcích, tůních, i loužích

bobovka

vejcovka

vířenka - přisedlá

mrskavka - přisedlá, více vegetativních jáder i generativních jáderrozložených v podobě korálkovitého řetězce

keřenka - tvoří přisedlé kolonie

bachořci

- žijí v bachoru a čepci žaludku přežvýkavců

- symbiotičtí

- mají řasinky soustředěné v několika kruzích a zesílenbou pelikulu s výběžky

štěpí ve spolupráci s bakteriemi celulózu buněčných stěn rostlin na stravitelné sacharidy

rournatky

- rozmn. se pučením, řasinky mají pouze dceřiná stádia – čerstvě oddělené pupeny, která posléze přisedají na povrch rostlin či korýšů a řasinky ztrácejí

- žijí dravě, rourkovitými výběžky chytnou a vysají jiné prvoky

Posledni komentare
19.02.2009 11:24:06: smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}smiley${1}
02.10.2007 18:41:18: Přehledně zpracováno, ale dovoluji si poznamenat, že systém živočichů se trochu změnil a prvoci už n...
 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006