O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

16. Vyšší výtrusné rostliny

 

16. Vyšší výtrusné rostliny


  • Charakteristika:

- patří sem mnohobuněčné, většinou zelené suchozemské rostliny se složitou soustavou specializovaných vodivých pletiv – vedou, jak anorganické látky z kořenů vzhůru, tak organické látky vzniklé při fotosyntéze

- vyjímkou jsou mechorosty = vodivá pletiva nemají

- předci vyšších rostlin→ zelené řasy

- jsou dobře přizpůsobeny životu na souši – mají kutikulu (na povrchu, zamezuje ztrátě vody), průduchy (regulují vodní režim rostliny)...

- některé vyšší rostliny se přizpůsobily životu ve vodě


  • stavba těla:

kořen, stonek, list

- u primitivnějších se vyskytuje ještě stélka


  • oddělení: MECHOROSTY

- výtrusné, stélkaté, většinou suchozemské rostliny bez pravých pletiv

- najdeme je ve vlhčím prostředí, mohou žít ale i ve vysokých horách, na severu..obklopují suchá místa (kameny, zdi..), na stromech, půdě..

- velikost stélky je řádově několik cm (x u ploníku 30cm)

- nemají pravé cévní svazky – zachovány u některých jen ve sporofytu

- v životním cyklu převažuje gametofytem nad sporofytem

- gametofyt = stélka se skládá z: kořínky (upevnění)

: lodyžka

: lístky (pokryty kutikulou)

- rozvádění vodních roztoků nebo produktů asimilace zajišťují u většiny mechů a játrovek svazky protáhlých vodivých pletiv


  • rozmnožování:

- pro mechorosty je typická rodozměna – střídání pohlavní a nepohlavní generace

- pohlavní generace (=gametofyt) se vyvíjí z n výtrusu → z něj vyroste mnohobuněčný vláknitý nebo lupenitý prvoklíček → z něho mechová rostlinka nesoucí pohlavní orgány s pohlavními buňkami (gametangia) Þ samčí pelatky (antheridia) a samičí zárodečníky (archegonia)

- samčí pohlavní buňky, dvoubičíkaté spermatozoidy, se ve vodném prostředí aktivně pohybují a vnikají do zárodečníku s jedinou vaječnou buňkou (oosféra)→ po oplození vznikne diploidní zygota, z níž se vyvíjí nepohlavní generace = sporofyt » noha, štět s tobolkou

- v tobolce dochází k redukčnímu dělení, vznikají haploidní výtrusy...

- sporofyt je plně závislý na megatofytu, je jím vyživován

vegetativní rozmnož.:

- stélky mechorostů se vidličnatě větví, někdy mohou tvořit polštáře → tzn. dělením polštářů nebo stélky nebo zvláštními útvary vyrůstajícími na lístcích, koříncích nebo jinde


  • třída: JÁTROVKY

- mají redukovaný prvoklíček, tvořený jen několika buňkami

- stélka je buď rozlišena na lodyžku a lístky nebo nerozlišená (lupenitá) – odlišená svrchní a spodní strana

- lístky většinou nemají střední žebro a vyrůstají na lodyžce ve třech řadách

- v tobolkách najdeme výtrusy a kromě nich i sterilní buňky – mrštníky – napomáhají šíření spor pomocí vláken


zástupci:

Porostnice mnohotvárná - má lupenitou stélku s pohárkovitými útvary – v nich tělístka pro

vegetativní rozmnožování

- dvoudomá, roste na vlhkých, stinných místech


  • 2. třída: MECHY

- prvoklíček mají dobře vyvinut, většinou vláknitý

- stélka je vždy tvořena lodyžkou a lístky → vyrůstají ve šroubovici

- lístky mají střední žebro (zpevňovací fce)

- tobolka je kryta víčkem a otvírá se většinou víčkem, kolem ústí tobolky je řada zubů


  • rašeliníky

- představují nejpůvodnější větev mechů

- nemají kořínky

- lodyžka má neukončený růst → nahoře stále dorůstá a dole odumírá = vytváří se rašelina

- lístky nemají střední žebro

stavba lístků: 2 typy buněk: chlorocysty – zelené, obsahují chloroplasty = fotosyntéza

: hyalocysty – bezbarvé, nasávají do sebe vodu

- rašeliníky jsou proto schopny přijmout mnohem větší množství vody, než je jejich hmotnost

- rašeliniště vznikají na územích s kyselými půdami a nadbytkem srážek

- z odumřelých lodyžek a zbytků dalších rostlin vzniká za značně omezeného přístupu vzduchu rašelina


mechy, zástupci:

  • dvouhrotec chvostnatý

  • měřík čeřitý

  • ploník

  • bělomech sivý

  • prutník stříbrný


  • Cévnaté rostliny


  • KAPRAĎOROSTY

  • plavuně

  • přesličky

  • kapradiny


- pro tyto tři oddělení se používá stejného názvu = kapraďorosty nebo cévnaté výtrusné rostliny

- mají některé společné vlastnosti:

  • soudobé organismy, největší rozvoj v prvohorách v karbonu – podíleli se na vzniku černého uhlí

  • sporofyt převažuje nad gametofytem – ale prokel (gametofyt) je schopen alespoň po určitou dobu růstu nezávisle na sporofytu

  • obrvené spermatozoidy: pohybují se ve vodním prostředí

  • nemají květy → rozmnožování výtrusy

  • mají pravé cévní svazky


  • Rodozměna:

rozmnožování

izosporické : kapraďorosty, které mají stejné výtrusy, stejnovýtrusé

- převládá sporofyt

- z haploidního výtrusu ( vznikají ve výtrusnicích na spodní straně listů – v kupkách, jsou kryty ostěrou) vyroste prokel (prothalium) – pohlavní generace (gametofyt), který nese pohlavní orgány (gametangia) – pelatky a zárodečníky

- v pelatkách vznikají spermatozoidy, v zárodečnících oosféry – ve vlhku spojení * diploidní zygota vyrůstá z ní diploidní generace – sporofyt - zárodek – rostlina : na ní vyrostou výtrusnice, v nichž redukčním dělením vznikají výtrusy


heterosporické : vranečky, šílatky

- na sporofytu vyrůstají 2 typy výtrusnic: samčí mikrosporangia (mikrospory) na bázi samčích výtrusných listů (mikrosporofylů) a samičí megasporangia (makrospory) na bázi megasporofylů

- mikrosporangia = pylová pouzdra

- makrosporangia = vajíčko

- z mikrospor vyrůstá samčí prokel s pelatkami, které uvolňují spermatozoidy

- z megaspory se vyvíjí velmi redukovaný samičí prokel se zárodečníky, obsahují vaječnou buňku


  • oddělení: PLAVUNĚ

- vždyzelené vidličnatě větvené byliny s drobnými lístky

- prokel se vyvíjí několik let, bývá podzemní, nezelený..vyživuje se mykorhizou, saprofyticky

- výtrusnice vyrůstají na bázi výtrusných listů (sporofylů) – shlukují se do klasů a otvírají se štěrbinou

- naše plavuně jsou chráněné

Zástupci: Plavuń vidlačka

Vranec jedlový


  • II. oddělení: PŘESLIČKY

- vytrvalé byliny (dříve dřeviny) s plazivým oddénkem a článkovaným, dutým a rýhovaným stonkem – lodyhou

- větví se přeslenitě

- asimilační listy jsou drobné, vyrůstají v uzlinách mezi články

- jsou přeměněny v pochvy

- výtrusné listy (sporofyly) jsou šestiboké a na spodních okrajích vyrůstají výtrusnice – nepodobají se listům asimilačním

- vyrůstají v přeslenech a tvoří koncovou šištici

- spory jsou nerozlišené, mají na sobě 4 mrštníky, kterými se navzájem proplétají → větší pravděpodobnost oplození

- prokly přesliček jsou jednodomé = buď se zárodečníky nebo jen s pelatkami

Zástupci: Přeslička rolní - vyskytuje se na vlhkých nelesních stanovištích

- vytváří 2 typy lodyh: jarní a letní

jarní : nezelená lodyha (hnědá), nese šištice sporofylů

: po dozrání výtrusů, usychá

letní : z téhož oddenku vyrůstají i zelené sterilní lodyhy = nemá

výtrusy

Přeslička lesní - má pouze jeden typ lodyh

Přeslička bahenní


  • III. oddělení: KAPRADINY

- vytrvalé byliny, v tropech a subtropech klidně dřeviny

- stonek našich zástupců je přeměněn v nečlánkovaný oddenek s četnými adventivními kořeny

- listy jsou velké, ploché, v mládí spirálovitě stočené

- výtrusnice vyrůstají obvykle na rubu nebo na kraji listů a sdružují se ve výtrusné kupky, které jsou v mládí kryté blanitou ostěrou (kapraď samec)

- listy s výtrusnicemi (¨sporofyly) mají většinou stejný tvar jako listy sterilní – asimilační (trofofyly)

- výtrusy kapradin jsou většinou stejného tvaru (izosporie)

- prokel je obvykle lupenitý a zelený

- spermatozoidy mnohobrvé

Zástupci: Osladič obecný

Pérovník pštrosí - 2 typy sporofylu

- hnědé sporofyly nesou výtrusnice, zůstávají přes zimu

Hasivka orličí - největší kapradina (2m)

- rozřízneme řapík listu, uvnitř uvidíme siluetu orla

Kapraď samec - nejrozšířenější, ledvinovité ostěry

Papratka samičí - výtrusnice jsou kryté čárkovitou ostěrou

Jelenní jazyk - chráněn, roste v Moravském krasu

Sleziník - roste na suchých místech (zeď)

: Sl. routička, Sl. červený..

Nepukalka vzplývající - vodní kapradina, u nás vzácně

- 2 listy vzplývají na vodní hladině



 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006