O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

18. Krytosemenné rostliny

 

18. Krytosemenné rostliny


Taxonomie:

Říše: Rostliny (Plantae)

Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)

Oddělení: Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta, Angiospermae)

Třída: Dvouděložné (Magnoliopsida, Dicotyledonae)

Třída: Jednoděložné (Liliopsida, Monocotyledonae)


Charakteristika

- oddělení krytosemenné rostliny je vývojově nejmladší a nejdokonalejší

- jsou to většinou autotrofní byliny a dřeviny s jednoduchými nebo složenými listy

- tyto rostliny jsou rozšířeny téměř na všech místech, která jsou pro rostliny obyvatelná, díky velké variabilitě a přizpůsobivosti

- je známo téměř 300 000 druhů krytosemenných

- jejich tělo je budováno pravými pletivy, stejně jako tělo nahosemenných, mají ale navíc jisté zdokonalení, které představují tracheje – cévy, ty umožňují efektivnější transport vody rostlinou

- dalším evolučním zdokonalením je květ, složený z několika orgánů: květních obalů, tyčinek, samičích plodolistů srostlých v pestík a z květního lůžka pohl. rozmnožování

- krytosemennost

- plodolisty jsou srostlé v pestík, jehož podstatnou částí je semeník – chrání semena

- dvojité oplození: pyl se zachytí na bliznu, klíčí v pylovou láčku a prorůstá k vajíčku – zde dochází k dvojitému oplození

- původ krytosemenných rostlin není dodnes objasněn – nepodařilo se najít zkameněliny jejich skutečných předků

- předpokládá se, že vývoj proběhl v horách tropických oblastí (zde se zbytky rostlin prakticky nemohly dochovat)

- další teorií je pobřeží Afriky – nálezy pylových zrn


Generativní orgány rostlin: viz MO č.14

 

ŽIVOTNÍ CYKLUS

- může být u krytosemenných dlouhý od několika týdnů do tisíce let

- podle délky životního cyklu je dělíme na:

Efeméry - jejich vývoj trvá jen několik týdnů (osívka jarní), je to typické pro rostliny rostoucí

v extrémních podmínkách (pouště, tundra)

Ozimy - vyklíčí na podzim, přezimují a na jaře vykvetou, vytvoří plody a umírají (např.

ječmen, řepka)

Jednoleté - vegetační cyklus trvá jeden rok, zpravidla od jara do podzimu (netýkavka, fazol)

Dvouleté - v prvním roce vytvářejí pouze stonek a listy, až druhým rokem vykvetou a vytvoří

plody (cukrovka, mrkev)

Vytrvalé - žijí více let, opakovaně kvetou a vytváří plody, zimu přečkávají v případě bylin v

podobě hlíz, oddenků nebo cibulí, patří sem také stromy. Z bylin je to například

jahodník, lipnicovité, cibule...


Vegetativní orgány krytosemenných

- stavba těla u krytosemenných je podobná stavbě u nahosemenných

- jediným rozdílem je výskyt trachejí, cév, které částečně nahrazují jednodušší cévice (tracheidy)

- stonek může být bud bylinný, dužnatý, nebo může sekundárně dřevnatět

- stavbou stonku se liší jednoděložné a dvouděložné byliny

- jednoděložné mají na povrchu pokožku, pod ní vrstvu sklerenchymu, tvořící mechanickou oporu a uvnitř stonku základní pletivo z parenchymu a v něm jsou volně rozptýlené uzavřené cévní svazky

- u dvouděložných je pod pokožkou primární kůra (cortex), tvořená kolenchymem či sklerenchymem a parenchymem s mléčnicemi, vyměšovacími kanálky a jinými orgány - uprostřed je střední válec (pericykl) s parenchymem, otevřenými cévními svazky uspořádanými do kruhu a s vytvořeným kambiem po obvodu

- listy dvouděložných se vyznačují velkou rozmanitostí tvarů a velikostí - mohou být bifaciální (konvalinka, dub, javor apod.) nebo méně často monofaciální (kosatec)

- zvláštní jsou listy sítiny - rozkladité, které jsou jednostranné a válcovité, některé rostliny jako např. jilm či begonie mají listy asymetrické

- u dřevin mohou být listy opadavé nebo neopadavé, podle toho v kterých zeměpisných šířkách rostou

- základním rozdílem mezi jednoděložnými a dvouděložnými je také stavba listu a uspořádání žilnatiny v listu

- jednoděložné mají zpravidla jednoduché a nedělené listy se souběžnou nebo obloukovitou žilnatinou

- dvouděložné mají listy často dělené nebo složené se zpeřenou či dlanitou žilnatinou

- ve stavbě kořene se jednoděložné a dvouděložné také liší: pro dvouděložné je typická allorhizie, pro jednoděložné homorhizie


Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd: viz papíry od Ševčíka

  • Jednoděložné

  • Dvouděložné

+ čeledi


DVOUDĚLOŽNÉ

- obsahuje asi 210 000 druhů

- je to vývojově původnější skupina, patří sem většina vyšších rostlin

- jejich základním znakem jsou 2 dělohy v zárodku

- květy jsou zpravidla pětičetné nebo čtyřčetné s rozlišenými obaly

- rozdíly ve stavbě těla - viz vegetativní orgány krytosemenných

- dále se dělí na řády, které se často shodují s čeleděmi

- taxonomické členění do řádů je poměrně složité, proto uvádím dělení do čeledí


Nejdůležitější čeledi dvouděložných rostlin:

  • Šácholanovité (Magnolioceae)

- vyskytují se především v tropech a subtropech, u nás jen jako okrasné dřeviny (šácholan, liliovník)

- jsou vývojově nejstarší, mají velký a primitivní květ na konci větví s květními obaly, tyčinkami a volnými jednoplodolistovými pestíky ve 3 kruzích či ve šroubovici

- jsou opylované hmyzem, plodem je souplodí měchýřků

Zástupci: šácholan velkokvětý

liliovník tulipánokvětý

  • Vavřínovité (Lauraceae) - příbuzné šácholanovitým

zástupci: vavřín ušlechtilý

skořicovník

  • Leknínovité (Nymphaeaceae)

- vytrvalé vodní byliny, vyskytující se v tropech, subtropech i v mírném pásu

- mají zpravidla dlouze řapíkaté plovoucí listy a oddenky

- květní orgány ve šroubovici, je většinou mnoho tyčinek a nektarií

- opylení hmyzem, plodem je bobule

Zástupci: leknín bílý

stulík žlutý

viktorie amazonská

lotos

  • Pryskyřníkovité

- pětičetná a velmi různorodá čeled s druhy mírného až chladného pásu

- byliny, výjimečně i dřeviny s některými již odvozenými znaky - např. částečné uspořádání květních částí do kruhu, zbytek je ve šroubovici

- mají mnoho tyčinek, a volných pestíků ve vyklenutém květ. lůžku, jsou pětičetné někdy s rozlišenými (pryskyřníky), někdy s nerozlišenými (sasanky) květními obaly

- květy se mohou skládat do hroznovitého květenství

- plodem je souplodí nažek (pryskyřník) nebo měchýřků (blatouch)

- listy dělené či složené, bez palistů

- čeled je typická výskytem alkaloidů a jiných jedovatých látek

Zástupci: pryskyřník prudký a jiné pryskyřníky

upolín evropský

blatouch bahenní

orsej jarní

hlaváček jarní

koniklece

jaterník podléška

oměje

sasanky

čemeřice, orlíčky...

  • Mákovité

- příbuzné pryskyřníkovitým, byliny s jednoduchými či složenými listy

- typické jsou mléčnice, mléko (latex) obsahuje alkaloidy, např. morfin, papaverin...

- květy dvoučetné, kališní lístky jen před rozvitím pupenu, pak opadají, volné lístky korunní (2 a 2naproti sobě), mívají mnoho tyčinek

- plodem je tobolka

Zástupci: mák setý

mák vlčí

vlaštovičník větší

  • Bukovité

- většinou stromy, často velmi mohutné, jednoduché střídavé a opadavé listy (hlavně mírný pás)

- květy mají většinou jednopohlavné a malé, opylované větrem, často v jehnědách nebo strboulech

- plodem je nažka, zčásti (u dubu), nebo zcela uzavřená (u buku) v číšce stonkového původu

- mezi zástupce patří významné dřeviny našich lesů: buk lesní

dub letní

dub zimní - liší se tvarem listů a

umístěním plodů

kaštanovník jedlý

  • Břízovité

- dřeviny s celistvými a střídavými listy, většinou druhy mírného až chladného pásu - opadavé

- květy jednopohlavné s redukovanými obaly, větrosnubné, často v květenstvích (jehněda)

- pestík tvořen 2 plodolisty

- plodem je nažka(bříza, olše) nebo oříšek (habr, líska)

Zástupci: bříza bělokorá

olše lepkavá

habr obecný

líska obecná ...

  • Hvozdíkovité

- byliny či keře s většinou kopinatými, střídavými listy

- květy jednotlivé nebo ve vidlanu, rozlišené obaly, oboupohlavné, pětičetné

- jsou opylované hmyzem, plodem je nejčastěji tobolka

Zástupci: rožec rolní - 5 čnělek

rod ptačinec - má 3 čnělky

hvozdík kropenatý

silenka nicí a nadmutá

knotovka bílá k. lesní

kohoutek luční

smolnička obecná

koukol polní apod.

  • Merlíkovité

- byliny mírného pásma s jednoduchými listy a květy často uspořádanými ve vrcholičnatá květenství

- květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné s redukovanými květ. obaly, větrosnubné

- plodem je nažka

Zástupci: merlík bílý

řepa obecná

špenát zelený

lebeda lesklá

  • Brukvovité

- jednoleté, dvouleté či vytrvalé byliny s dělenými listy bez palistů

- jsou rozšířené v mimotropické oblasti, zahrnují asi 3500 druhů

- mají menší oboupohlavné, čtyřčetné květy často v hroznovitých květenstvích; hmyzosnubné

- typické jsou čtyřmocné tyčinky, pestík ze 2 plodolistů

- plodem je šešule, šešulka nebo struk se semeny bohatými na olej (využívá se u řepky olejky či hořčice)

Zástupci: brukev zelná

brukev setá – ředkvička

ředkev

hořčice polní

penízek rolní

kokoška pastuší tobolka

řeřišnice luční

křen selský

česnáček lékařský

potočnice lékařská

ohnice rolní

kyčelnice cibulkonosná...

  • Vrbovité

- dvoudomé malé poléhavé keříky až mohutné stromy s celistvými listy a většinou opadavými palisty

- samčí a samičí listy jsou bez obalů :vyrůstají v paždí listenů a tvoří jehnědovitá květenství

- pyl je přenášen hmyzem nebo větrem

- často rozkvétají před rašením listů

Zástupci: vrba bílá

vrba jíva

topol bílý

topol osika

  • Rdesnovité


  • Lipovité


  • Pryšcovité


  • Růžovité

- dřeviny i byliny s jednoduchými či složenými listy s palisty

- květy většinou oboupohlavné, pětičetné s rozlišenými obaly někdy v hroznovitých květenstvích

- mívají mnoho tyčinek, více plodolistů

- plodem je nažka, měchýřek, peckovice či malvice, někdy uzavřené v češuli

- podle tvaru květního lůžka a typu gynaecea (a plodu) se rozdělují do 4 podčeledí:

1. Tavolníky

- apokarpní gynaeceum, miskovité květ. lůžko

- u nás jen okrasné rostliny - tavolník

2. Růže

- apokarpní gynaeceum, plod je souplodí nažek v češuli.

Zástupci: růže šípková

ostružiníky

jahodníky

mochny (Potentilla) - m. husí, nátržník, stříbřitá, jarní...

3. Slivonovité

- jeden pestík, češule, plodem je peckovice

Zástupci: švestka

meruňka

broskvoň

trnka

4. Jabloňové

- plodem malvice, 4-5 srostlých plodolistů

Zástupci: jabloň domácí

hrušeň

  • Bobovité

- byliny nebo dřeviny různého vzhledu, nejčastěji se složenými listy, někdy přeměněnými na úponky, s palisty

- zahrnují asi 16 500 druhů na celém světě

- květy oboupohlavné, souměrné s charakteristickým vzhledem, opylované hmyzem

- plodem je lusk, květy mohou být v hroznovitém květenství

- typická je symbióza hlízek kořenů bobovitých s hlízkovými, nitrogenními bakteriemi

- rostliny jsou díky tomu bohaté na bílkoviny

Zástupci: trnovník akát

janovec metlatý

vikev ptačí

hrachor luční

komonice bílá a lékařská

hrách setý

fazol obecný

čočka kuchyňská

jetel luční a jetel plazivý a j. pochybný

štírovník růžkatý

podzemnice olejná

tolice vojtěška

úročník bolhoj, soja luštinatá...



  • Miříkovité

- byliny sev. mírného pásu s dutou lodyhou a složenými listy, jsou si vzhledově podobné

- mají drobné, oboupohlavné, pětičetné a většinou bílé květy ve složeném okolíku

- mívají obaly a obalíčky z listenů, podle toho lze dobře rozlišit druhy

- semenem je dvounažka

Zástupci: mrkev setá

petržel zahradní

miřík celer

kopr vonný

bršlice kozí noha

bolehlav plamatý

bolševník obecný a velkolepý ..

  • Mořenovité


  • Brutnákovité


  • Lilkovité

- byliny či dřeviny s jednoduchými nebo složenými listy

- vyskytují se v mírném, subtropickém i tropickém pásu

- typické jsou bikolaterální cévní svazky

- květy mají oboupohlavné, pětičetné, se srostlým kalichem a korunou a 2 plodolisty

- plodem je nejčastěji bobule či tobolka

- char. znakem je přítomnost jedovatých alkaloidů, u brambor je to solanin, u tabáku nikotin

Zástupci: lilek brambor

rajče

paprika roční

tabák virginský

rulík zlomocný ...

  • Krtičníkovité

- byliny s jednoduchými, někdy redukovanými listy

- jsou často parazitické nebo saprofytní.

- mají čtyř až pětičetné, souměrné květy se srostlými kališními i korunními lístky a redukovaným počtem tyčinek

- plodem je tobolka

Zástupci: holoparaziti - podbílek šupinatý

poloparaziti - černýš rolní a jiní černýši

rozrazil rezekvítek a jiné rozrazily

divizna velkokvětá

náprstník velkokvětý ...

  • Hluchavkovité

- jsou byliny se čtyřhrannými stonky a jednoduchými, křižmostojnými listy

- květy jsou uspořádány v lichopřeslenech

- jsou jednopohlavné, dvoupyské a souměrné

- pestík ze dvou plodolistů

- plodem jsou dvě tvrdky

Zástupci: hluchavka bílá

šalvěj luční

popenec břečťanolistý

mateřídouška obecná

  • Hvězdnicovité

- jsou druhově nejpočetnější čeleď dvouděložných rostlin (1400 druhů)

- jsou to byliny různého vzhledu s jednoduchými nebo složenými listy

- květy mají v úboru

- jsou oboupohlavné a pětičetné, okrajové květy jsou někdy sterilní

- plodem je nažka, typická je přítomnost zásobního polysacharidu inulinu

Zástupci: slunečnice roční

hvězdnice

kopretina

heřmánek pravý

podběl obecný

čekanka obecná

smetanka lékařská ...


JEDNODĚLOŽNÉ

- charakteristickým znakem je zárodek s jednou dělohou a cévní svazky volně rozptýlené v parenchymu středního válce, bez kambia

- proto druhotně netloustnou a jsou to převážně byliny

- pro kořeny je typická homorhizie, často je vyvinutá listová pochva

- květy jsou nejčastěji trojčetné, okvětí někdy redukováno

- je to vývojově mladší, odvozená skupina krytosemenných

 

Nejdůležitější čeledi jednoděložných:

  • Liliovité

- vytrvalé byliny, často vytvářející oddenky nebo cibule

- listy mají čárkovité, jsou rozšířené v mírném a subtropickém pásu

- květy jsou trojčetné, mají okvětí a jsou oboupohlavné

- opylení hmyzem, plodem je bobule nebo tobolka

Zástupci: konvalinka vonná

křivatec žlutý

tulipán zahradní

lilie bílá

lilie zlatohlávek

česnek cibule

ocún jesenní

vraní oko čtyřlisté

pórek...

  • Vstavačovité

- vytrvalé byliny s oddenky nebo hlízami, rozmanitého způsobu života

- vyskytují se od tropů po mírný pás, patří sem jak autotrofní, tak mykotrofní paraziti (endotrofní mykorhiza) a také epifyty (patří mezi autotrofní, v korunách stromů)

- květy jsou oboupohlavné, souměrné, trojčetné s často velmi nápadným okvětím

- mohou být v hroznovitých květenstvích

- jsou opylované hmyzem, často se specializují na jeden druh opylovače

- vzniká velmi mnoho nepatrných semen - tobolek

Zástupci: nejvíce druhů v tropech

u nás - vstavač kukačka

střevíčník pantoflíček

hlístník hnízdák

vemeník dvoulistý

kruštík širolistý

okrotice bílá

prstnatec májový apod.

  • Šáchorovité

- byliny trávovitého vzhledu s většinou trojhranným stonkem, hlavně v mírném pásu

- mají čárkovité listy ve 3 řadách

- květy jsou malé, oboupohlavné s redukovaným okvětím, opylované větrem

- tyčinky jsou 3, 3 plodolisty, plodem je nažka, někdy uzavřená ve srostlém listenu

Zástupci: rod ostřice - např. o. chlupatá, třeslicovitá

suchopýr úzkolistý

skřípina lesní

  • Lipnicovité

- vytrvalé nebo jednoleté byliny se svazčitými kořeny, stébelnatými stonky a čárkovitými listy

- listy mají pochvy s blanitým jazýčkem a ouškem na bázi čepele

- květy jsou jedno- nebo oboupohlavné, trojčetné, skládají se do klásků a mají silně redukované obaly

- jsou větrosnubné

- kvítky jsou chráněny pluchami a pluškami

- mívají pestík se 2 bliznami a 3 tyčinky

- plodem je tobolka

Zástupci: žito seté

pšenice setá

proso seté

kukuřice

pýr plazivý

bojínek luční

ovsík vyvýšený

lipnice luční

kostřava luční

rákos

srha laločnatá

psárka luční

bambusovník

třtina chloupkatá...

 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006