O kráse země i historie naší

Vítejte na nicotna.osoba.cz Michal Šedivý

Sbírka vlakové pošty

19. Houby a lišejníky

 

19. Houby a lišejníky


  • Houby

Tvar těla hub

- tělo tvořeno stélkou

- eukariotické organismy

- destruenti, společně s bakteriemi (zpracovávají odumřelý organický materiál na humus a dále ho mineralizují – převádějí nahromaděné organické sloučeniny do formy sloučenin anorganických) – využívají producenti (autotrofní rostliny = bez hub by život zanikl

- k výrobě látek (antibiotika, potraviny, víno, chléb)

stélka: 1) trubicovitá

2) přehrádkovaná - z vláken (hyfy), mohou se splétat a vytvářet podhoubí = mycelium

- hodně hub vytváří plodnice

- propletením hyf * nepravé pletivo – plektenchym

- v plodnicích nacházíme výtrusy (spory) - rozmnožování

- výtrusy obsahují hodně zásobních látek


Výživa

- nemají chlorofyl chemoheterotrofní org., energii získávají dýcháním nebo kvašením

- zdrojem C: monosacharidy (glukosa), disacharidy (maltosa, sacharosa), oligosacharidy (lignin, celulosa)


Saprofytické houby - získávají potřebné látky z mrtvých těl, zbytků rostlin a živočichů

Parazitické

1) závazní (obligátní) parazit. houby - výživa z živých buněk, pak teprve se rozvíjejí, v různé

míře škodí (kvasinky)

2) příležitostní (fakultativní) - původně saprofyti, za určitých podmínek se mohou živit

paraziticky

3) saproparazitické - původně parazitická houba se může začít živit saprofyticky


Symbiotické (lišejníky)

- mnohé houby žijí v symbiose se zelenými řasami, rostlinami

1) licherismus - symbiosa s řasami a sinicemi - * lišejníku

2) mykorrhiza - symbiosa houby s kořeny vyšších rostlin


- buněčná stěna hub je důležitá pro určení hub

- může obsahovat celulosu, chitin, manan

- zásobní látkou ja glykogen, nebo olej, nikdy ne škrob

 

Rozmnožování

  • Vegetativní

- části hyf či mycela se odlomí a dorůstají do původních tvarů, nově * organismy mají stejnou genetickou informaci jako původní


  • Nepohlavní

- pomocí spór - výtrusů, které se vyvářejí ve výtrusnicích - sporangiích

1) pohyblivé - zoospóry

2) nepohyblivé - autospóry = aplanospóry

- výtrusy* mitozou, mohou být buď 1n, nebo 2n, záleží na místě vzniku


  • Pohlavní

- rozlišujeme 3 fáze:

1) splynutí plazem pohlavních buněk (plasmogamie)

2) splynutí jader pohlavních buněk (karyogamie)

-mezi splynutý jader může dojít k několikanásobnému dělení

3) meiotické dělení

- pohlavní buňky – gamety, * v gametangiích samčí gamety – anthalidium

 samičí – oogonium, askogonium

- gamety mohou být : pohyblivé – planogamety, spermatozoidy

: nepohyblivé – aplanogamety, spermatické

-♀ a ♂gamety mohou * buď na jednom jedinci, nebo na více jedincích

1. izogamety - ♀ a ♂gamety jsou stejně velké, nerozlišitelné a označují se + a –

2. anizogamety – stejný tvar, jiná velikost, většinou je samičí větší

3. gamety velmi odlišné: samčí – menší – pohyblivé a nepohyblivé

: samičí – větší (vaječné buňky)

- v životním cyklu hub se střídá 1n a 2n fáze, někdy 1 fáze převládá nad druhou a naopak

 

Systém

- Carl Linné jako první vytvořil systém, dvouslovné názvy (rodové a druhové jméno)

Říše: HOUBY

- má 5 oddělení

1) hlenky (myxomycota)

2) nádorovkovité (plasmodiaphoeamycota)

3) oomycety (oomycota)

4) chytridiomycety (chytridiamycota)

5) houby vlastní (eumycota): houby spájivé (zigomycetes)

: houby vřeckovýtrusné (askomycetes): kvasinky, plesnivkotvaré,

padlí, discomycety

: houby stopkovýtrusné (bazidiomycetes):

chorošotvaré, bedlotvaré, břichatky


ad1) Hlenky

- stélka tvaru měňavky (améby) nebo buňky s bičíky (myxomonada)

- oba tvary jsou 1a - rozmnožují se dělením dochází ke spojení 2 buněk (myxomonády nebo myxoaméby) nejdříve dochází ke splynutí plazem, potom jader * 2a buňka, nemnoží se, ale dělí se za příhodných podmínek na plasmodium * na něm plodnička, v plodničce dochází k meioze a * odpočívající výtrusy a z nich potom vzniká buď myxomonáda nebo myxoaméba

- v buněčné stěně je celulosa

- živí se pohlcováním bakterií, prvoků a organických zbytků

zástupce: vlčí mléko obecné

 

ad2) Nádorovkovité

- podobně jako hlenky nevytvářejí podhoubí, jsou to závazní parazité - žijí uvnitř hostitelského organismu

- stélka má tvar améby

- v buněčné stěně je chitin

zástupci: nádorovka kapustová - napadá kořeny brukvovitých rostlin (kedluben, zelí), *

nádory, ovlivňuje i nadzemní část rostliny

: prašná strupovitost brambor

 

ad 3) Oomycety

- saprofyti i paraziti

- vodní i suchozemští

- původní název řasovky

- stélka má tvar trubicovitého mycelia

- v buněčných stěnách je celulosa

- rozmnožování pomocí zoospór, 2 bičíky, 1 kratší a obrvený

- na tomto oddělení se pozoruje přechod z vody na souš

- k pohlavnímu rozmnožování dochází na 2 gametangiích

zástupci: hnilobitka - vodní saprofytická houba, vytváří mycelia na povrchu org.zbytků, které

plují na vodě

- některé druhy napadají ryby

: vřetenatka révová - parazit vinné révy, žije v jejích listech, pomocí průduchů se

dostávají ven sporangiofory, které nesou výtrusnice, mohou se

odlomit a přemístit na jinou rostlinu, kde se uvolní výtrusy –

bičíkaté zoospory, ty proniknou skrz průduchy do nového listu a

vytvoří nové mycelium

pohlavní rozmnožování:

- probíhá uvnitř mycelia přiložením ♀ a ♂gametangia *

oospóra, nebo-li odpočívající výtrus, ten přenáší nákazu do

dalšího roku, kdy z něj vyklíčí sporangium – spory a

nákaza pokračuje

- projevuje se jako olejovité skvrny na listech a bobulích nakažené

rostliny


: plíseň bramborová - napadá brambory rajčata a to hlavně listy


ad 4) Chytridiomycety

- trubicovitá stélka

- v b.s. převládá chitin

- rozmnožují se pomocí zoospór s 1 bičíkem

- žijí v půdě a ve vodě

- saprofyti nebo paraziti hub, řas a rostlin

zástupci: rakovina brambor - na hlízách lilkovitých rostlin, způsobují rakovinotvorné bujení

v místě oček

- houba vytváří odpočívající výtrusy, jsou schopné v půdě přežít

až 20 let

: olpidium brosicae - způsobuje padání klíčních rostlin


ad 5) Houby vlastní

- vytvářejí přehrádkované hyfy x vyjimkou jsou kvasinky, vytvářejí jednobuněčnou stélku

- v b.s. převládá chitin

- nenacházejí se u nich pohyblivá stádia - zoospory

rozmnožování: pohlavní výtrusy * pohlavním splynutím

: nepohlavní rozmnožování pomocí konídií

- dochází ke střídání 1n, 2n a dikaryotické fáze

- pokud se b. se 2 jádry dělí, dělí se obě jádra současně – ze 2 jader – 4 jádra

- přehrádky mezi hyfy mají různý tvar a slouží k učení houby, dále v sobě mají otvory a těmi spolu buňky komunikují

Rozdělení:

  • Houby spájivé

  • Houby vřeckovýtrusé

  • Houby stopkovýtrusé


Houby spájivé

- půdní saprofyti, jsou složkou půdní mikroflóry

- parazité – i na člověka, symbiotické – účast mykorhizy


zástupci:

kropidlovec černavý - roste na substrátech bohatých na cukry, vytváří šedé povlaky,

- mycelim je bohatě větvené a k podhoubí přirůstají nosiče sporangií

(sporangiofory)

nepohlavní rozmnožování: pomocí konídií (výtrusy), ze kterých vyrůstá mycelium a na něm *

sporangií a sporangiofor

pohl.r: začíná přiblížením 2 pohl. rozdílných mycélií, v místě přiblížení vyrůstají proti sobě

postranní řetězce, zduří, v místě dotyku dojde ke splynutí plazem a jader a * 2n zygota,

obalí se tlustou buněčnou stěnou a * zygospora, po určitém období zde dojde k meioze

a ze zygospóry vyklíčí sporangioforum, které vyváří konidie


plíseň hlavičková – vyrůstá na zahnívajících substrátech


Houby vřeckovýtrusé

- nejvíce zástupců

nepohlavní rozmnožování časté – pomocí nepohl.výtrusů – konídií

pohlavní - většinu života tyto houby prožívají jako 1n mycelium, ve kterém se za vhodných

podmínek vytvoří gametangium (♀ askogon, ♂ antheridium), přiblíží se a dojde ke

splynutí gamet, * 2 jaderná buňka a z ní 2 jederné vlákno, to prorůstá do plodnice

(astoma), je tvořena 1n vlákny, některé jsou 2 jaderné, 2 jaderné vlákno je

zakončeno tzv. vřeckem (askus), dochází zde ke kariogamii (splynutí jeder) * 2n

buňka, dochází k mitoze a meioze (* 8 haploidních jader, ze kterých postupně

dozrávají askospory – 1n), askospory se vypráší, vyroste z nich 1n podhoubí

- vřecka bývají sdružena do vřeckového rouška, zde vznikají askospory


  • Kvasinky

- mají jednobuněčnou, jednoduchou stélku, kulovitého nebo elipsovitého tvaru, nevytváří podhoubí

- rozmnož. se pučením

- kvasí cukry na alkohol a CO2

- některé kvasinky zůstávají spojené, vytváří tzv. pseudomycelium

- u kvasinek existuje tzv. endomitóza (jaderný obal zůstává zachován)

- vyskytují se všude – saprofyti, paraziti..

kvasinka pivní - vyšlechtěná, používá se k výrobě alkoholu a droždí

- obsahuje enzymy a vitamín B, použití ve farmacii

- 1n buňky se spojí, * 2a buňka, po čase dochází k mitoze * 4 askospory

kvasinka vinná, kvasinka candida - parazitická


  • Plesnivkotvaré

- patří sem hermelín, niva, penicilin, plísně na ovoci, senu a dalších organických

substrátech

- vytváří přehrádkové mycelium

- povlaky mívají většinou pestré barvy – sporangia jsou barevná

- některé uvolňují do substrátu jedovaté látky

štětičkovec (penicilium) - konidiofory se na konci prstovitě rozvětvují a nesou konídie

- výroba sýrů a penicilínu

kropidlák – konídie jsou rozšířeny v ovzduší (alergie)


  • Padlí

- parazité cévnatých rostlin (bělavé povlaky)

- mycelium vysílá haustoria do pokožkových buněk

padlí travní - napadá trávy, pšenici..

- způsobuje velké škody

  • Discimycety

- saprofyti i paraziti

hlízenka - způsobuje moniliózu

- kruhové útvary na plodech, konídie


Samostatní zástupci

Paličkovice nachová - napadá obilniny, plané trávy

- místo obilky se zde vytváří sklerocium = námel

- jsou v něm obsaženy nebezpečné alkaloidy

- námel vypadne z klasu, přezimuje a na jaře na něm vyrostou červené

kuličky s plodnicemi – vypráší se výtrusy, askospory, napadají další

rostl.

Smrž - patří mezi jedlé houby, musí se ale upravit

- vyskytuje se ve smíšených lesích, má žebernatý klobouk

Ucháč obecný - jedovatý, podobá se smrži x rozdíl je v klobouku, má lelkovitý klobouk

Lanýž letní - roste podzemí, hledají ho prasata


Houby stopkovýtrusé

- nevytvářejí gametangia, většinu života prožívají jako dvoujaderné podhoubí – vzniklo po splynutí dvou haploidních jednojaderných podhoubí, které vznikly z pohl. odlišných výtrusů = basidiospor

- za příznivých podmínek z haploidního dvoujaderného podhoubí vyrůstá plodnice – vlákna jsou zakončena basidiemi, kyjovitou buňkou (2n) dochází ke splynutí jader 2n buněk – meioza - * 4 haploidní výtrusy = basidiospory

- u většiny hub jou uspořádány do výtrusorodého rouška

podle tvaru basidie:

  1. houby s heterobasidiemi

-- rzi a sněti

RZI : parazité rostlin, nevytvářejí plodnice

Rez travní - má 2 hostitele, vytváří 3 druhy výtrusů

- břešťál a obilniny, střídá je

- výtrusy, které vznikají na břešťálu = jarní, napadají obilniny – ty vytvářejí letní

výtrusy, vznáší se nad obilninami, přes zimu = zimní spory, na břešťál


SNĚTI: parazité, nevytvářejí plodnice

Prašná snět pšeničná - napadá všechny orgány klasu, kromě vřetene a přemění ho na černou,

prašnou hmotu

sněť kukuřičná, ječná…

Mazlavá sněť pšeničná - přeměňuje klas na páchnoucí, mazlavou hmotu


2. houby s homobasidiemi

- bývají označovány jako mikromycety, vytvářejí plodnice


Chorošotvaré

- plodnice může mít klobouk nebo je rozprostřelá

- výtrusné rouško je na pórech nebo na lištách

- parazitují na dřevinách

kuřátka, liška obecná, ďupkatec, choroš, dřevomorka domácí

Bedlotvaré

- plodnice rozdělena na klobouk a dřeň, někdy uzavřena celá v plachetce

- zbytky po plachetce na klobouku = bradavky, na třeni = pochva

- výtrusorodé rouško zabaleno závojem – praská a * prsten

- lůžko má lupeny, nebo rourky

zástupci: klouzek, suchohřib, hřiby, křemenáči, bedly, holubinky, ryzce, václavky, hlíva ústřičná, špičky, penízovky, muchomůrky – nejjedovatější much. zelená, pečárka ovčí (žampion), lisohlávky

otravy: jsou způsobeny alkaloidy – látky, které poškozují játra, ledviny, trávicí ústrojí..

- některé houby v sobě mohou obsahovat kovy (Fe, Pb..), mohou se v nich kumulovat radioaktivní látky


Břichatky

- výtrusorodé rouško uvnitř podzemních/nadzemních plodnic

pestřec, pýchavka, hvězdovky


- hodně hud žije v symbioze s kořeny vyšších rostlin (mycorhyza), houba dodává anorganické látky a vodu, a rostlina organické látky a živiny

1) ektomykorhiza – houba nezasahuje do buněk rostliny, jen obepíná kořeny

2) endomykorhyza – zasahuje do buněk


































  • Lišejníky

Stavba

- symbioza houby (většinou vřeckovýtrusá) = mycobiont a sinice, nebo řasy = fycobiont

- houba dává tvar, vodu a minerály a převládá

- řasa – chlorofyl a org l., probíhá zde fotosyntéza

- různý charakter symbiosy, někdy v rovnováze, jindy 1 druh převládá

- vyskytují se na borce stromů, na půdě, na skalách

- lišejníky dokáží přežít i v extrémních podmínkách (vysoko v horách, na pouštích, pólech..), někdy se nazývají pionýrské organismy : objevují se jako první, průkopníci života

- slouží též jako bioindikátory: indikátory znečištění ovzduší, kumulují se v nich


Typy stélek

1) homeomerická - houba a sinice jsou v rovnováze


2) heteromerická – nerovnoměrně

a) korovitá - pevně přirostlá k podkladu, nejde od něj oddělit (mapovník zeměpisný)

b) lupenitá - stélka do plochy, k podkladu přichycena menší plochou, lze dobře oddělit

(hávnatka psí)

c) keříčkovitá – přichycen na 1 místě, rostou do výšky (dutohlávky)


Rozmnožování

- pohlavně se rozmnožuje pouze houba

- aby * nový lišejník musí se houbové vlákno setkat s odpovídající sinicí, nebo řasou

- rozmnožují se tedy nepohlavně pomocí:

1) fragmentací stélky - rozpadne se a druhá část se uchytí jinde

2) pomocí isidií - válcovité výrůstky, které obsahují jak houbu tak řasu, vyrůstají na okraji lišejníku

sorelií - kuličky, uvolňují se po prasknutí svrchní vrstvy lišejníku, obsahují řasu nebo sinici


Význam

- bioindikátor

- kumuluj se v nich radioaktivní látky

- využití ve farmaceutickém průmysl jako barviva

- potrava pro zvířata


Zástupci

Hávnatka, terčovka bublinatá, dutohlávka, větvičník, provazovka, terčovník, mapovník zeměpisný

 
Made by: MICHAL ŠEDIVÝ studio Lísek 26 Postupice ANNO 2006